Ženy jsou odolnější a vhodnější pro cesty na Mars. Jak je to možné?
Podle nové studie jsou ženy astronautky vhodnější pro vedení dlouhodobých vesmírných misí, jako je například cesta na Mars. Uvedl to na svém webu server Newsweek.
Výzkumníci zkoumali 824 zpráv velitelů z výzkumné stanice Mars Desert Research Station v Utahu, která kopíruje část zkušeností z vesmírných letů. Ve zkoumaném časovém období od roku 2009 do roku 2016 bylo 27 velitelek, které předložily 277 hlášení, a 49 velitelů mužů, kteří jich napsali 541.
Podle výzkumu ženy vykazovaly větší vzájemnou podporu, motivaci a vytváření pozitivního prostředí, zatímco mužští vedoucí dávali přednost týmovému duchu, loajalitě a úspěchům. Obě pohlaví byla stále silně orientována na plnění úkolů.
Autorka studie profesorka Inga Popovaitė, socioložka z Technické univerzity v Kaunasu (KTU) v Litvě, uvedla, že její zjištění naznačují, že ženy mohou být pro dlouhodobé vesmírné mise vhodnější.
Řekla: „V současné době je možné, že tyto studie budou mít větší vliv na kvalitu života: Až za 10-20 let začnou mise na Mars, budou tam vysílány skupiny se smíšeným pohlavím. Také se připravuje astronautka, která za několik let poletí na Měsíc.“
Stále však chybí údaje o ženách ve vesmíru, a to kvůli jejich nízké účasti jak na polárních expedicích, tak na vesmírných analogiích. Dynamika smíšených skupin je srovnávána s dynamikou mužských skupin.
Ačkoli se tradičně má za to, že mužští velitelé jsou orientováni na plnění úkolů a ženy jsou spíše společenskými velitelkami, můj výzkum ukázal, že jak mužští velitelé, tak ženské velitelky byli stejně zaměřeny na plnění úkolů.
Jediný rozdíl mezi nimi byl v tom, že ženy častěji povzbuzovaly svůj tým pozitivními podpůrnými zprávami.
Ženy se podceňují
Od roku 2021 působily na Mezinárodní vesmírné stanici během dvou desetiletí jejího provozu jako velitelky pouze tři ženy.
Přestože se tato oblast stává rozmanitější, o rozdílech mezi pohlavími ve vedení lidí v izolovaném, uzavřeném a extrémním prostředí se toho ví jen málo.
Vědecký tým analyzoval všechny zprávy, které měly průměrnou délku 348 slov. Po provedení několika typů analýz – počítačové analýzy sentimentu, kvalitativního studia obsahu zpráv a výpočtů frekvence slov – zjistili výzkumníci z KTU určité rozdíly v komunikaci velitelek a velitelů.
Za prvé, zprávy žen měly výrazně vyšší skóre pozitivního sentimentu a výrazně nižší skóre negativního sentimentu.
Za druhé, ačkoli velitelky i velitelé vykazovali chování orientované na plnění úkolů, ženy velitelky častěji diskutovaly se členy posádky.
Ženy jsou méně konkrétní
Muži velitelé se navíc v těchto diskusích zaměřovali na týmového ducha, loajalitu a úspěchy a ženy zdůrazňovaly vzájemnou podporu, motivaci a pozitivní prostředí. Zatřetí zjištění odhalila, že velitelky mají tendenci používat při rozhovorech o svých každodenních činnostech méně konkrétních slov.
Popovaitė řekla: „Velitelé jsou v tomto směru velmi aktivní: Zjištění jsou v souladu s teorií, která tvrdí, že ženy jsou společenštější, komunitnější velitelky než muži.“
„Také se v nich odráží důkazy z předchozích výzkumů, podle nichž se mužští a ženští velitelé zřídkakdy liší v chování zaměřeném na plnění úkolů.“
Uvedla, že zatímco vůdčí vlastnosti jsou kulturně shodné s muži, ženy-vedoucí jsou společensky podporovány, aby byly pozitivnější a vyhýbaly se projevování negativních emocí, jako je hněv. Tyto vlastnosti jsou užitečnější v dlouhodobých misích, kde dlouhodobá izolace, uzavřenost a omezené zdroje i mezilidské konflikty mohou ohrozit úspěch týmu.
Popovaitė dodala: „Účast na simulované vesmírné misi není jen o dobrodružství, vzrušení a objevech.“
Během mise posádka plní především všední úkoly: připravuje jídlo, myje nádobí a uklízí prostředí. V takovém prostředí musí lidé přežít delší dobu bez emocionální a psychické podpory rodiny a přátel.
Proto se vedoucí, který se stará o emocionální potřeby svého týmu, stává udržitelnějším, zejména v pozdějších fázích mise.
Studie byla publikována v časopise Acta Astronautica.
Zdroj: Newsweek, Zenger News