Zemské klima se řítí do chaosu s hrozivými důsledky, zjistili vědci
Nový výzkum vědců z katedry fyziky a astronomie na univerzitě v Portu, zveřejněný v databázi Cornellovy univerzity, poskytuje široký a obecný obraz celého potenciálního dopadu lidské činnosti na klima. Studie sice není úplnou simulací klimatického modelu, ale ukazuje, kam směřujeme, pokud se nepodaří omezit změnu klimatu a nekontrolované využívání fosilních paliv.
Na Zemi pravidelně dochází k velkým změnám klimatických vzorců, které se mění z jedné stabilní rovnováhy na druhou. Tyto posuny jsou obvykle způsobeny vnějšími faktory, jako jsou změny na oběžné dráze Země nebo masivní nárůst sopečné činnosti. Dřívější výzkumy však naznačují, že nyní vstupujeme do nové fáze, která je vyvolána lidskou činností. Lidé vypouštějí do atmosféry stále více uhlíku a vytvářejí tak novou éru antropocénu, období klimatických systémů ovlivněných člověkem, které naše planeta dosud nezažila, jak píše server Live Science.
V nové studii vědci modelovali přechod do fáze antropocénu. Současné klima poskytuje pravidelná a předvídatelná roční období a počasí a fázový přechod klimatu vede k novému vzorci ročních období a počasí. Lidská činnost způsobuje, že se na planetě vytváří nový vzorec počasí. A kam směřuje zemské klima? To do značné míry závisí na tom, jaké budou naše aktivity v nadcházejících desetiletích.
Logistická mapa
K zohlednění různých trajektorií a možností, které si lidé mohou zvolit, použili vědci matematický nástroj zvaný logistická mapa. To je užitečné pro popis situací, kdy se proměnná, například množství uhlíku v atmosféře, může zvyšovat, dokud přirozeně nedosáhne určité hranice. Náš dopad na životní prostředí se zcela jistě zvyšuje, a to již více než sto let. Podle vědců však přirozeně dosáhne určitého limitu. Například lidská populace může narůstat jen do určité míry a může provádět jen tolik činností, při nichž dochází k emisím uhlíku, dokud znečištění nakonec nezpůsobí degradaci životního prostředí.
V určitém okamžiku v budoucnosti dosáhne produkce uhlíku maximální hranice a vědci zjistili, že logistická mapa může velmi dobře zachytit budoucí trajektorii této produkce uhlíku. Zkoumali různé scénáře vývoje lidské logistické mapy v závislosti na různých faktorech, jako je počet obyvatel, zavádění strategií snižování emisí uhlíku a lepší a účinnější technologie.
V nejlepším případě, kdy lidstvo dosáhne hranice produkce uhlíku, se zemské klima ustálí na nové vyšší průměrné teplotě. Tato vyšší teplota však vede k vyšší hladině moře a extrémnějším povětrnostním jevům. Antropocén by však byl přinejmenším stabilní, s teplejším, ale stále pravidelným a opakovatelným počasím. V nejhorším případě by však podle zjištění vědců klima na Zemi směřovalo k chaosu. V chaotickém systému neexistuje rovnováha ani opakovatelné vzorce.
Jakým směrem se Země ubírá?
V chaotickém klimatu by se roční období náhle měnila z desetiletí na desetiletí (nebo dokonce z roku na rok). V některých letech docházelo k náhlým přívalům extrémního počasí, zatímco jiné roky byly zcela klidné. Dokonce i průměrná teplota na Zemi může prudce kolísat a v relativně krátkém časovém úseku střídat chladnější období s teplejšími. Bylo by zcela nemožné určit, jakým směrem se zemské klima ubírá.
Podle vědců by to znamenalo, že by se ztratila jakákoli schopnost kontrolovat a usměrňovat klima směrem k rovnovážnému stavu, který je příznivý pro obyvatelnou biosféru. Nejvíce znepokojující je, že při překročení určité kritické prahové teploty může dojít ke zpětné vazbě v zemské atmosféře, kdy se chaotický výsledek stane nevyhnutelným. Některé náznaky naznačují, že tento kritický bod jsme již možná překonali, ale na odvrácení klimatické katastrofy ještě není pozdě.
Zdroj: livescience.com, arxiv.org