Z rostlin můžeme získávat kovy. Znamená to novou naději pro průmysl a ekologii?

Na naší planetě je tolik jiné inteligence než ta naše. Uvědomit si to bude klíčem k adaptaci na klimatický kolaps.

„Posledních několik let spolupracuji s výzkumníky v severním Řecku, kteří se zabývají pěstováním kovů. Na odlehlém, krásném poli vysoko v pohoří Pindus v Epiru experimentují s trojicí keřů, které vědci označují jako hyperakumulátory: rostliny, které si vyvinuly schopnost prospívat v půdách přirozeně bohatých na kovy, které jsou pro většinu ostatních druhů života toxické,“ tvrdí James Bridle na webovém portálu Guardian.

Toho dosahují tyto rostliny tak, že vytahují kov ze země a ukládají jej do svých listů a stonků, kde jej lze sklízet jako jiné plodiny. Kromě toho, že rostliny jsou zdrojem vzácných kovů – v tomto případě niklu, aktivně prospívají zemi tím, že upravují půdu a činí ji vhodnou pro pěstování jiných plodin a ukládají uhlík do svých kořenů. Kromě niklu v nich byly nalezeny i hyperakumulátory zinku, hliníku, kadmia a mnoha dalších kovů včetně zlata.

Tři rostliny testované v Řecku jsou součástí sítě výzkumných ploch po celé Evropě a jsou endemické pro tuto oblast. Alyssum murale (Tařice zední), která roste v nízkých keřících zakončených svazky žlutých květů, pochází z Albánie a severního Řecka; Leptoplax emarginata (Štítenka) – vyšší a vřetenovitější, s trsy zelených listů a bílými okvětními lístky – se vyskytuje pouze v Řecku; a Bornmuellera tymphaea, nejúčinnější z těchto tří rostlin, která se rozprostírá po zemi v husté vrstvě bílých květů, se vyskytuje pouze na svazích pohoří Pindus (její jméno pochází od hory Tymfi, jednoho z nejvyšších vrcholů tohoto pohoří.

Jak se zdá, z těchto rostlin bychom mohli tedy získávat kovy.

Zdroj: Guardian