Vědci našli neznámý druh člověka. Má obrovskou lebku s nadprůměrným mozkem. Objev přepisuje dějiny evoluce

Když dělníci během stavby mostu v době japonské okupace v roce 1933 objevili lebku ohromné velikosti, nevěděli, co si s ní počít. Báli se, že by ji mohli zničit nepřátelé, a proto se rozhodli ji pečlivě zabalit a ukrýt na místě, kde ji nikdo nenajde. Světlo světa spatřila až po mnoha letech – v roce 2018. Po celou dobu byla ukryta ve zdi. Nález dostal přezdívku Dračí muž, protože samotná lebka je výrazně větší než lebka současného člověka. Její zkoumání odborníkům dává pořádně zabrat a ukazuje se, že by nakonec mohla přepsat dějiny evoluce.

Lebka, která byla po dlouhá léta ukrytá před zraky veřejnosti, je nyní považována za nový a dosud neznámý druh člověka, který s námi sdílí více rysů než neandertálec. Jedná se o mimořádně cenný nález, jenž může zásadně ovlivnit naše chápání evoluce. Podle vědců šlo o muže ve věku přibližně padesáti let. Jeho lebka měřila 23 centimetrů na délku a 15 centimetrů na šířku. Měl baňatý nos a dosahoval výšky zhruba 184 centimetrů. Zajímavé je, že jeho obličej vykazoval jak primitivní, tak moderní rysy. Lebka je však výrazně větší než ta lidská dnešní, což přirozeně vyvolává řadu otázek.

Vědci se domnívají, že existovala třetí linie lidí

Lebka byla nalezena v Charbinu na severovýchodě Číny v roce 1933, ale pozornost vědců si získala až poměrně nedávno. Nález lebky staré neuvěřitelných 146 tisíc let je nesmírně cenný, protože lidstvu přináší zcela nové poznatky. Dračí muž měl mozek o objemu 1,4 litru a zdá se, že se jedná o nový druh člověka, o jehož existenci jsme dosud věděli jen velmi málo.

„Nález nazývám Homo daliensis a připouštím možnost potvrzení existence takzvané třetí linie pozdějších lidí, kteří žili paralelně s neandertálci i Homo sapiens,“ vysvětlil Chris Stringer z Natural History Museum v Londýně. Ne všichni vědci s touto teorií souhlasili, a proto bylo nutné provést další výzkumy, které nakonec skutečně potvrdily její správnost. Čínští vědci nález pojmenovali Homo Longi, což v překladu znamená Dračí muž. „Pokud jde o fosilie za poslední milion let, jde o jeden z nejvýznamnějších objevů vůbec,“ dodal Stringer.

Vědci se dlouho domnívali, že Dračí muž žil přibližně před 146 000 lety během středního pleistocénu. Pravděpodobně patřil k dlouhé a izolované linii, která se v daném regionu vyvíjela po tisíce let, než nakonec vyhynula. V kosti byl nalezen minerální obsah, který odborníci porovnali s jinými lidskými pozůstatky – potvrdila se rovněž podobnost s kostmi ze stejného období nalezenými v Charbinu.

Vědci potvrdili, že se jedná o denisovana

Odborníci dospěli k závěru, že se skutečně jedná o největší dosud známou lidskou lebku. Má velmi silné čelo, čtvercité oční důlky a výrazně kulatý nos, díky kterému byl schopen vdechovat velké objemy vzduchu. Podle všeho vedl energeticky náročný životní styl a jeho robustní vzrůst mu pomáhal přežít náročné zimní období.

Teprve nedávno bylo definitivně potvrzeno, že lebka patří denisovanovi – dávnému příbuznému moderního člověka. První pozůstatky tohoto druhu byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku – a právě podle ní dostal i svůj název.

Při zkoumání vědcům pomohly DNA ze zubního plaku i proteiny. Na základě lebky vznikl také model, díky kterému si může veřejnost udělat představu o tom, jak asi denisovan před 146 000 lety vypadal.