Vodíkové vzducholodě jako levná a ekologická nákladní doprava. Startup chce dostat vzducholodě zpět na nebe

Kalifornský startup H2 Clipper chce vrátit vzducholodě plněné vodíkem zpět na nebe a tvrdí, že mohou umožnit zcela ekologickou mezikontinentální nákladní dopravu, která na vzdálenost 9 000 kilometrů přepraví 8-10krát větší náklad než jakékoli nákladní letadlo, a to za čtvrtinovou cenu, jak informuje portál newatlas.com.

Společnost uvádí, že H2 Clipper by mohla přepravovat užitečné zatížení až 150 000 kg a nabízet až 7 530 krychlových metrů nákladového prostoru. Necestoval by tak rychle jako letadlo, cestovní rychlost by byla přibližně 282 km/h, ale přepravoval by bedny asi 7-10krát rychleji než loď (například z Číny do USA za 36 hodin) a s nulovými emisemi.

Vztlakovým plynem by byl vodík, který by poskytoval asi o 8 % větší vztlak na objem než helium za cenu asi 1/67 ceny. Pohon by byl plně elektrický, na kapalný vodík, který by se napájel z palivového článku. H2 Clipper tvrdí, že by efektivně fungoval při vzálenostech v rozsahu od méně než 804 km až po 9 656 km. To by umožnilo spojit libovolné dva body na zeměkouli jediným doplněním paliva. Na současných renderech společnost ukazuje horní část tohoto obrovského letounu pokrytou fotovoltaickými články, které by teoreticky mohly umožnit vyrábět vlastní vodík, pokud by měla vzducholoď na palubě zdroj vody a elektrolyzér.

• 

Se správnými opatřeními by mohl díky svým schopnostem vertikálního vzletu a přistání dopravovat zboží přímo z továrny do distribučního centra, aniž by potřeboval další pozemní dopravní etapy na letiště a z nich.

H2 Clipper tvrdí, že atraktivní bude i ekonomická stránka věci: odhaduje náklady na čtvrtinu ceny dnešní letecké dopravy. Jistě, stále to bude dražší než posílat věci kontejnerovou lodí, ale potenciálně to odstraní další logistické problémy na obou koncích, a problémy s emisemi v odvětví lodní dopravy by mohly vést k tomu, že bude zatíženo uhlíkovou daní, protože se celosvětově rozvíjí závod o nulové emise do roku 2050.

• 

Na první pohled to vypadá, že vše funguje docela elegantně. Samozřejmě je tu velké ALE, nebo přinejmenším obrovský mantinel: vodík, spolu s jakoukoli jinou hořlavou látkou, je v současné době ve Spojených státech a v Evropě zakázán jako výtahový plyn, a to kvůli některým významným katastrofám vzducholodí na počátku 20. století, které se do povědomí veřejnosti zapsaly díky kronikám o požáru vzducholodi Hindenburg v roce 1937, při němž zahynulo 35 z 97 lidí na palubě.

Je však možné, že v tomto ohledu není vše tak, jak se zdá, a skutečně se objevilo několik skupin, které začínají volat po nespravedlivém vnímání a právním zacházení s vodíkovými vzducholoděmi, které by mohlo brzdit cennou technologii.

Zdroj: newatlas.com