Vědci získali vodík z banánových slupek. Nový nápad na boj s energetickou krizí

Rok od roku pozorujeme nárůst poptávky po elektřině, což se projevuje zvýšenou spotřebou fosilních paliv a vyššími emisemi do ovzduší. Proto je nutné využívat alternativní zdroje energie a jedním z nich je vodík. Vědci nyní našli nový způsob, jak ji získat, mimo jiné pomocí banánových slupek, píší na svém webu.

O významu vodíku v souvislosti s energetikou jsme již několikrát psali. Zmínili jsme se o něm v souvislosti se silniční, železniční, leteckou a námořní dopravou. Otevřenou otázkou však zůstává, jak tento prvek získat, aby jeho výroba byla efektivní a co nejekologičtější. Vědci ze švýcarské školy základních věd EPFL přišli s nápadem.

Tým vedený Hubertem Giraultem vyvinul novou metodu pyrolýzy (rozkladný proces probíhající při vysoké teplotě) biomasy pomocí krátkých, ale intenzivních světelných pulzů. Studie a její výsledky byly zveřejněny na internetových stránkách univerzity.

Při pyrolýze byla použita xenonová lampa, která se běžně používá mimo jiné při výrobě elektronických tištěných součástek (např. desek plošných spojů). Girault a jeho podřízení použili intenzivní bílé světlo o teplotě až 1000 °C k ozařování biomasy ve formě práškových banánových slupek. Při vysokých teplotách vzniká syntézní plyn (synplyn, směs oxidu uhelnatého a vodíku) a biouhel.

Vodík získaný ze synplynu se bude používat také k výrobě ekologického leteckého paliva E-Jet, které bude mimo jiné používat letectvo Spojených států. Švýcarští vědci zdůrazňují, že tento způsob výroby synplynu lze použít i na jiné zdroje biomasy – jde o kukuřičné klasy, pomerančové slupky, kávová zrna a kokosové skořápky, které se suší při teplotě 100 °C po dobu 24 hodin a poté se zpracují na již zmíněný prášek. Vzniklá látka je uzavřena ve speciální ocelové komoře a na několik milisekund vystavena vysokoteplotnímu světlu.

„Z každého kilogramu sušené biomasy lze vyrobit přibližně 100 litrů vodíku a 330 g biouhlíku, což je až 33 % hmotnosti původní sušené banánové slupky.“ komentuje Girault. Tato metoda se od jiných podobných pokusů liší tím, že získaný synplyn i biouhel jsou užitečné. Ze synplynu se získává vodík, zatímco druhý produkt lze použít jako hnojivo.

Zatím není známo, kdy se metoda vyvinutá Švýcary začne používat. Výzkumníci se prozatím zaměřují na zvýšení účinnosti xenonové výbojky.

Zdroj: actu.epfl.ch