Vědci tvrdí, že australská rostlina s názvem „Milující poušť“ pomůže s léčbou rakoviny

Lepkavé listy domorodého australského keře používaného prvními národy jako lék obsahují sloučeniny, které by mohly léčit rakovinu, napsal odborný web ScienceAlert.

Rostliny, které používali původní obyvatelé Austrálie v dávných dobách, zřejmě zabraňují rakovinným buňkám odmítat léčbu. Surové výtažky z pryskyřice druhu Eremophila galeata totiž v lidském těle odstraňují obranné mechanismy, kvůli kterým nemocný organismus odmítá přijmout léčebnou chemoterapii.

Pryskyřice z této australské čeledi kvetoucích rostlin, jejíž název v překladu znamená „Milující poušť“, je po tisíce let používána domorodými Aboridžinci při kuřáckých obřadech určených ke zlepšení zdraví nebo jako obklad na kožní onemocnění.

„Teprve nedávno jsme však získali nástroje, které nám umožnily studovat tyto rostliny na biochemické úrovni a dozvědět se více o jejich léčivých tajemstvích. Rezistence na léky vznikající v nádorech je dnes hlavní překážkou léčby rakoviny jako je chemoterapie. A tak jsou vědci nuceni podobně jako u antibiotik hledat nové léčebné cesty,“ uvedl botanik Dan Stærk z Kodaňské univerzity. Vědec ale připustil, že dosud není známé, jaké vedlejší účinky mohou výtažky z rostliny mít.

E. galeata je přitom slibným kandidátem pro léčbu nejen proto, že má dlouhou historii léčebného využití, ale také proto, že obsahuje flavonoidy.

Flavonoidy jsou typem rostlinných sloučenin, u nichž byl prokázaný jejich pozitivní vliv na zdraví. Jsou netoxické, mají vysokou chemickou rozmanitost a slibnou biologickou aktivitu, což je činí cennými pro klinické použití.

V minulosti bylo zjištěno, že i jiné druhy rodu Eremophila obsahují flavonoidy a vykazují také antidiabetické, antivirové, antibakteriální a protizánětlivé vlastnosti.

Při testování E. galeata vědci například zjistili, že pryskyřice tohoto druhu je schopna významně zvýšit účinek chemoterapie na buňky rakoviny tlustého střeva.

Využití domorodých znalostí k identifikaci slibných léčiv však s sebou nese i vážné etické aspekty. V budoucnu bude výzkum léčiv nutně vyžadovat další zkoumání lidských znalostí, z nichž mnohé byly v minulosti západním výzkumem léčiv ignorovány.

Neexistuje přitom žádná záruka, že tradiční domorodí australští pěstitelé těchto rostlin Aboridžinci budou spravedlivě odměněni. Vědci proto důrazně požadují, aby farmaceutické koncerny kvůli komerční výrobě léků domorodé komunity nepřehlížely a za poskytované informace i náležitě platily. Jedině tak budou i do budoucna díky dobrým vztahům moci pokračovat objevy dalších přírodních léků.

Zdroj: ScienceAlert