Tento nový kov, který přiletěl z vesmíru na meteoritu, který spadl ve Francii, by mohl změnit vše – od telefonů po stíhačky

Odpoledne 27. června 1966 náhle nad městem Saint-Séverin v jihozápadní Francii spadl meteorit. Obrovský vesmírný kámen po sobě nezanechal jen obrovský kráter, ale i skvělou příležitost pro lidstvo. O dva dny později totiž dorazil tým z francouzského Národního přírodovědného muzea, aby odebral několik malých vzorků horniny. Dnes už víme, že meteorit skrýval něco velmi cenného.

Meteority mohou obsahovat vzácné kovy z nejvzdálenějších končin naší galaxie – geologické stopy toho, jak vznikla naše vlastní planeta. Před tisíci lety si rané společnosti cenily meteority pro jejich vysoké koncentrace niklu a železa, které vznikaly po miliony let. Staří Egypťané například nazývali meteorický kov „železem z nebe“ a možná nejznámějším příkladem je dlouhá železná dýka pohřbená s egyptským faraonem Tutanchamonem.

Meteorit, který přistál ve Francii, však ukrýval něco možná ještě cennějšího

Geologové zkoumající tyto vzorky o mnoho let později učinili vzrušující objev: Meteorit obsahoval malé množství vzácného kovu, známého jako tetrataenit, který byl teprve nedávno identifikován. Vzorek získaný z meteoritu měl průměr asi 40 mikrometrů, ale kov by mohl přispět k revoluci globální výroby elektroniky – všeho od iPhonů po stíhačky, uvádí portál Popular Mechanics.

Název kovu pochází z jeho formy a složení: Tetrataenit má strukturu složenou z taenitu, slitiny vyrobené spojením niklu se železem. Je to podobné jako u kovů vzácných zemin potřebných k výrobě silných magnetů, které pohánějí mnoho dnešních spotřebitelských zařízení, baterií elektrovozidel, vojenských zbraní a hardwaru nezbytného pro infrastrukturu obnovitelné energie.

Těžba kovů z meteoritů není snadná, materiál je ale velmi žádaný

Těžba těchto kovů se děje pouze na několika místech po celém světě. Práce je to obtížná, nebezpečná a ekologicky riziková. Čína je největším producentem takových kovů – kontroluje 70 procent světové produkce.

Na podzim roku 2022 Lindsay Greer, PhD, profesorka na University of Cambridge v Anglii, a několik kolegů oznámili, že syntetizovali tetrataenit a zahřívali běžně nalezené minerály nad jejich bod tání. Laboratorně vyrobená verze má magnetické vlastnosti, které jsou blízké minerálům vzácných zemin, jako je neodym, praseodym a dysprosium. Jejich místo by mohl zaujmout magnetický tetrataenit, který bude napájet nespočet zařízení po celá desetiletí, uvádí web Euro.

@popularmechanics This radical new metal from outer space could transform everything- from electric vehicles to nuclear submarines.🔋#spacemetal #newdiscovery #STEM #sciencenews #tetrataenite #futuretechnology ♬ original sound – Popular Mechanics

Objev tohoto materiálu může být klíčový pro vyřešení nedostatku dodávek vzácných zemin, které zvýšily svou poptávku díky rychlému rozvoji elektromobilů a očekává se, že celosvětová poptávka vzroste o 400 %. Jednou vlastností syntetického tetrataenitu je, že by mohl být náhradou vzácných zemin, celkem 17 chemických prvků, které jsou klíčové pro jejich magnetické vlastnosti a vysokou elektrickou vodivost. Jedná se o nezbytné materiály v současném technologickém průmyslu, které se používají ve výrobcích pro každodenní použití, jako jsou mobilní telefony, domácí spotřebiče, automobily nebo i lékařské vybavení.

zdroj: Euro, Popular Mechanics