Tank Challenger 3: Británie jde vlastní cestou

V únoru 2023 začala montáž prvního, předsériového tanku Challenger 3. Jeho předchůdce proslul mimořádnou odolností. Jeden ze strojů byl zasažen 14 střelami, přesto dokázal opustit bojiště, aniž by se jeho posádce něco stalo. Třetí inkarnace tanku Challenger je zajímavým příkladem evolučního vývoje obrněných zbraní. Britská tanková řada je dnes již téměř 40 let stará, ale díky rozumné modernizaci si nejen zachovává svou užitečnost na moderním bojišti, ale stává se základem pro další moderní konstrukci.

Zbavit se tanků úplně, nebo koupit novou verzi německého Leopardu 2? Ještě před několika lety se ve Velké Británii uvažovalo o obou alternativách. První myšlenku však rychle ospravedlnil nárůst mezinárodního napětí. Druhou variantu označil britský ministr obrany Robert Wallace za politicky nepřijatelnou.

Těžko se divit. Obě alternativy znamenaly, že světový průkopník obrněných zbraní měl po více než sto letech nepřetržitého vývoje opustit výrobu vlastních tanků. Rozhodnutí o pokračování vývoje řady tanků Challenger odložilo strašidlo tankového odzbrojení ve Velké Británii.

Britský přístup k vývoji vlastních tanků je zároveň zajímavým příkladem toho, jak je možné zdokonalovat nepříliš úspěšnou konstrukci po dobu 40 let tak, aby byla stále k dispozici moderní a účinná zbraň.

Zatímco Challenger 3 se zdá být dobrým příkladem paradoxu lodi Theseus, přestože v něm bude téměř vše nahrazeno bude brzy příkladem moderní konstrukce, která pochází ze 70. let.

Nástupce tanku Chieftain a tank pro Írán

Vše začalo ambiciózním zbrojním programem, který realizoval Írán. Před islámskou revolucí šlo o rozhodně prozápadní zemi, která zisky z obchodu s ropou investovala mimo jiné do rozsáhlé modernizace armády.

Americké letouny F-14, raketové torpédoborce Kidd, vrtulníky AH-1 Cobra nebo tanky objednané ve Velké Británii. Seznam nákupů byl velmi dlouhý, ačkoli mnoho jeho položek zůstalo pouze v plánech, protože po islámské revoluci byly dodávky vybavení přerušeny.

Pro Británii znamenala revoluce v Íránu nejen politickou změnu na mapě Blízkého východu, ale také nesplněnou objednávku tanků. Šáh nejprve objednal více než 700 tanků Chieftain a na objednávku Íránu byla vyvinuta také vývojová verze nazvaná Shir 2, jak píše server Military Today.

Obrněná revoluce – obrněnec Chobcham

Shir 2 vycházel z tanku Chieftain, stejně jako několik dalších britských návrhů tanků (např. MBT-80), vyvinutých s cílem dodat britské armádě obrněné vozidlo nové generace.

To, co jej mělo odlišit od světové konkurence, byl revoluční pancíř Chobcham. Ačkoli byl vyvinut koncem 60. let, dodnes zůstává pravděpodobně nejlepším způsobem ochrany vnitřku tanku (tento pancíř chrání mimo jiné i tanky Abrams).

Tajemství Chobchamu, známého také pod názvem Burlington/Dorchester, spočívá v použití více vrstev k vytvoření pancíře. Ty zahrnují ocel, keramiku nebo polymery, které všechny poskytují přibližně 2,5krát větší odolnost proti průrazu než jednolitá ocel podobné tloušťky, jak uvádí server Britannica.

Chobcham prokázal svou účinnost během první války v Perském zálivu, při osvobozování Kuvajtu od irácké okupace. Při nasazení svého kontingentu se Britové velmi obávali iráckých tanků T-72, ale poznatky z bojů byly více než uspokojivé.

Challengery rozstřílely tanky sovětské výroby na jakoukoli vzdálenost, zatímco protitankové střely používané T-72 nebyly schopny prorazit čelní pancíř britských strojů.

Challenger 2

Tank Challenger však měl – navzdory své dobré pancéřové ochraně – řadu nevýhod. Nízký poměr výkonu motoru k hmotnosti nebo kritizovaná ergonomie se projevily mimo jiné v tankových soutěžích NATO. Posádky Challengeru 1 pravidelně prohrávaly s týmy používajícími Abrams nebo Leopard 2.

Novou kvalitu měl přinést tank Challenger 2, který byl zpočátku – od poloviny 80. let – vyvíjen jako nezávislá, občanská iniciativa společnosti Vickers Defence System. Jeho vznik provázela trocha kontroverze, protože než bylo rozhodnuto o jeho výrobě, proběhla soutěž, v níž měli Britové možnost velmi zblízka prozkoumat jak německé, tak americké tanky.

Výsledkem byl nakonec tank, který byl vizuálně velmi podobný tanku Challenger 1 a vycházel z jeho konstrukce, ale byl rozsáhle přepracován (pouze 3 % dílů si zachovalo zpětnou kompatibilitu).

Challenger 2, zavedený do služby v roce 1994, byl lépe pancéřovaný a vybavený mimo jiné moderním systémem řízení palby. Tank si zachoval stejnou výzbroj jako jeho předchůdce, a to 120mm kanon L30A1. Právě tato zbraň byla použita při stanovení výjimečného rekordu. Challenger 2 zničil irácký tank výstřelem z 5100 metrů, jak píše server Army Technology.

Nicméně ve srovnání se světem je L30A1 britskou raritou v éře všeobecného používání kanonů s hladkým vývrtem se Británie rozhodla provozovat kanon s brázděnou hlavní. Teoreticky to nabízelo o něco lepší přesnost, ale trubka hlavně se rychleji opotřebovávala a používaná munice byla nekompatibilní se spojenci NATO.

Tank, který se nedal zničit?

Challenger 2 se zapsal do historie účastí v jedné epizodě druhé války v Perském zálivu. Ačkoli se tanky tohoto typu účastnily mimo jiné městských bojů, žádný Challenger 2 nebyl zničen nepřátelskou palbou.

V některých případech se to zdá nepravděpodobné, protože britský tank dokázal přežít i v protitankové pasti.

Jeden Challenger 2 v ní byl zasažen nejméně 14 střelami z protitankového granátometu RPG-7 a protitankovými řízenými střelami MILAN. Přesto se dokázal z bojiště stáhnout vlastními silami bez jakéhokoli poškození posádky.

Challenger 3

Dnes má Challenger 2 i přes své stáří stále dobrou pancéřovou ochranu, ale za svými světovými konkurenty zaostává zejména v oblasti palubní elektroniky. Práce na jeho modernizaci začaly již v roce 2005, ale teprve program LEP (Life Extension Programme), realizovaný v polovině minulého desetiletí, přinesl balíček konkrétních řešení, která prodlouží životnost Challengeru 2 až do roku 2035.

Nakonec se Spojené království rozhodlo pro ještě závažnější modernizaci prováděnou společně s německým průmyslem. Výsledkem má být tank Challenger 3.

Zachová si podvozek tanku Challenger 2, ale bude upraven a vyzbrojen. Ačkoli stávající motor (vznětový Perkins CV12) zůstane zachován, hnací ústrojí a zavěšení budou upraveny.

Klíčovou změnou má být zcela nová věž s moderními senzory a systémem řízení palby, která bude vybavena hladkým kanónem Rheinmetall L55A1, plně kompatibilním s municí používanou ostatními spojenci NATO. Na nový standard má být přestavěno nejméně 148 britských Challengerů 2.

Zdroj: redakce – autorský text, military-today.com, britannica.com, army-technology.com, Wikipedia