Sluneční světlo pomáhá odstranit ropné skvrny v oceánu více, než se dosud předpokládalo

Sluneční světlo možná pomohlo odstranit až 17 % ropy, která se po úniku z ropné plošiny Deepwater Horizon v roce 2010 dostala na povrch Mexického zálivu. To znamená, že sluneční světlo hraje při čištění takovýchto úniků větší roli, než se dosud předpokládalo, napsali na webu Phys.org.

Když sluneční světlo svítí na uniklou ropu v moři, může spustit řetězec chemických reakcí, které ropu přemění na nové sloučeniny. Některé z těchto reakcí mohou zvýšit schopnost ropy rozpouštět se ve vodě. O tom, jak velká část ropy se rozpouští ve vodě, však zatím existuje jen málo údajů.

Aby to mohli posoudit, umístili environmentální chemici Danielle Haas Freemanová a Collin Ward z Oceánografické instituce Woods Hole v Massachusetts, vzorky ropy z úniku na plošině Deepwater Horizon na skleněné disky a ozářili je světlem pomocí LED diod, které vyzařují vlnové délky vyskytující se ve slunečním světle. Dvojice poté provedla chemickou analýzu ozářené ropy, aby zjistila, kolik z ní se přeměnilo na rozpuštěný organický uhlík.

Výzkumníci zjistili, že nejdůležitějšími faktory pro tento proces jsou tloušťka skvrny a vlnová délka světla. Delší vlnové délky (směrem k červené části spektra) rozpouštěly méně ropy, pravděpodobně proto, že jsou snadněji rozptylovány vodou, než kratší vlnové délky. To, jak dlouho byla ropa vystavena světlu, nebylo tak důležité.

Ačkoli tým netestoval konkrétně rozdíly v ročním období nebo zeměpisné šířce, počítačové simulace založené na laboratorních datech naznačují, že tyto faktory, stejně jako chemické složení ropy, jsou také důležité.

Výzkumníci odhadují, že ozáření pomohlo rozpustit 3 až 17 % povrchové ropy z úniku na plošině Deepwater Horizon, což je srovnatelné s procesy, jako je odpařování a usazování na pobřeží. Jaký dopad však mohou mít sloučeniny vzniklé působením slunečního záření na mořské ekosystémy, zatím není známo.

Zdroj: phys.org