Pěstování umělého masa škodí životnímu prostředí 25x více než tradiční chov. Investováno do procesu však už bylo 42 miliard

Umělé maso mělo být ekologičtější než maso přírodní. Nejnovější výzkumy ukazují, že může být pro životní prostředí 25krát horší než standardní produkce hovězího masa. Vědci mají stále co dělat, aby bylo maso ze zkumavky pro přírodu prospěšné.

Produkce laboratorního masa byla navrhována jako šetrnější a ekologičtější alternativa ke konvenčnímu masu, protože vyžaduje méně zdrojů, jako je půda, krmivo, voda a antibiotika, než chov zvířat. Nový přístup také eliminuje nutnost chovu a porážky hospodářských zvířat, které jsou hlavním zdrojem skleníkových plynů. Je třeba poznamenat, že emise skleníkových plynů spojené s chovem krav nejsou ekvivalentní emisím, které produkuje průmysl pohonných hmot. Metan, který vzniká při chovu skotu, se rozkládá 10 let, zatímco metan z pohonných hmot 100 let.

Vědci z Kalifornské univerzity zjistili, že proces chovu masa v laboratoři má 25krát větší vliv na globální oteplování než tradiční produkce hovězího masa. Je to způsobeno složitým výrobním procesem. K výrobě masa v laboratoři se používá vývar bohatý na živiny. Ukázalo se však, že vývar, který se používá k pěstování živočišných buněk, vytváří velkou uhlíkovou stopu. To znamená, že k jeho výrobě je třeba spotřebovat velké množství energie. Obsahuje aminokyseliny a vitaminy a výroba každého z těchto prvků je spojena s výdejem energie.

V první řadě je potřeba energie na pěstování rostlin pro cukry a na provoz laboratoří, kde se z jejich buněk získávají růstové faktory. Každá složka musí být také důkladně vyčištěna pomocí energeticky náročných technik, jako je ultrafiltrace a chromatografie. Tato úroveň čištění je nezbytná, protože buňky nebudou chtít růst v bujónu, který je kontaminován bakteriemi. Odborníci, kteří se podílejí na zdokonalování procesu, zkoušejí, do jaké míry je možné se od farmaceutické úrovně čištění odklonit.

Výsledky studie byly zveřejněny na webu bioRxiv, která zpřístupňuje vědecké články ještě před recenzním řízením.

První autor článku Derrick Risner z Kalifornské univerzity (USA) v komentáři pro časopis New Scientist vyjádřil pochybnosti o tom, že by bylo možné opustit farmaceutickou úroveň čištění bujónů, protože i stopové množství kontaminace může zničit živočišné buněčné kultury. „Nicméně v budoucnu by mohlo být možné vytvořit živočišné buňky, které budou odolnější vůči kontaminaci. Také využití obnovitelné energie k napájení masných továren a jejich dodavatelských řetězců může pomoci snížit uhlíkovou stopu,“ řekl Risner.

Dodal, že tyto otázky je třeba urychleně řešit dříve, než se maso pěstované v laboratoři dostane do průmyslové výroby. „Do této technologie se již investovaly dvě miliardy dolarů (v přepočtu cca 42 miliard Kč), ale ve skutečnosti nevíme, zda bude lepší pro životní prostředí,“ dodal Risner.

Zdroj: redakce, biorxiv.org, newscientist.com