Odkud se vzala voda na naší planetě? Klíčový mohl být sluneční vítr

Studie meteoritů ukázaly, že jsou překvapivě bohaté na vodu, což naznačuje, že na počátku historie naší planety před 4,6 miliardami let přilétající asteroidy přinesly vodu a umožnily Zemi stát se obyvatelným světem, jaký vidíme dnes. Složení vody v meteoritech však neodpovídá přesně složení vody na Zemi: mimozemská verze obsahuje více deuteria, těžší formy vodíku, což naznačuje, že na naší planetě musel být jiný zdroj vody. Klíčovou roli v tom možná sehrál sluneční vítr, čímž by se vyřešila zapeklitá záhada, odkud se vzala moře a oceány naší planety, uvádí portál New Scientist.

Vědec jménem Luke Daly z University of Glasgow ve Velké Británii a jeho kolegové se domnívají, že tento problém vyřešili. Studiem jediného zrnka materiálu, které v roce 2010 vrátila japonská sonda Hayabusa z planetky Itokawa, našli důkaz, že planetka byla ozářena částicemi slunečního větru, které změnily malé množství každého zrnka prachu na vodu. „Na každý metr krychlový [materiálu z asteroidu] by připadlo 20 litrů vody,“ říká Daly.

Sluneční vítr se skládá převážně z vodíkových iontů vyzařovaných Sluncem, které se spojují s atomy kyslíku v hornině asteroidu a vytvářejí vodu. Předchozí výzkumy ukázaly, že asteroidy jako Itokawa mohou obsahovat velké množství vody, ale nebylo jasné, odkud by se tato voda vzala.

Předpokládá se, že naše sluneční soustava byla ve svých raných fázích hojná na prach, takže část z něj mohla být slunečním větrem přeměněna na vodu a poté po svém vzniku stékat na povrch Země. Důležité je, že tato voda obsahuje méně deuteria než ta, kterou dodávají asteroidy. „Zemské oceány by mohly vzniknout smícháním těchto dvou zásobáren dohromady,“ říká Daly.

Ashley King z Přírodovědného muzea v Londýně říká, že ačkoli vědci již dříve diskutovali o roli slunečního větru v zemské vodě, existuje jen málo důkazů, že tento proces probíhá. „Toto je skutečný důkaz, že k němu dochází,“ říká. „Je to úžasné. Můžeme ukázat, že jeho smícháním s meteority získáme opravdu pěknou shodu se zemskými oceány.“

Metoda použitá k tomuto objevu spočívala ve studiu jednotlivých atomů z asteroidu pomocí techniky známé jako tomografie atomovou sondou, která by mohla být užitečná při budoucích studiích. Daly doufá, že stejnou metodu použije při studiu zrnek z asteroidu Ryugu, která v roce 2020 přiveze mise Hayabusa 2, a bude hledat podobné efekty. „Bude opravdu zajímavé sledovat, zda uvidíme totéž,“ říká.

Zjištění by mohla mít důsledky i pro průzkum vesmíru. „Na každém skalnatém povrchu budou malá zrnka, která byla ozářena slunečním větrem,“ říká Daly. „Pokud bychom chtěli na jiných světech vybudovat trvalá lidská obydlí, mohli bychom se na [prach] dívat jako na způsob výroby vody.“

Zdroj: New Scientist