Luna-25 nebyla jediná. Neúspěšných lunárních misí Moskvy bylo více

Od poslední návštěvy Ruska na Měsíci uplynulo téměř 50 let. Pokus o návrat skončil neúspěchem. Nebyl první – ačkoli má SSSR v souvislosti s lunárními misemi na kontě několik velkých úspěchů, skutečnost je taková, že většina pokusů skončila neúspěchem.

První ruská lunární mise po téměř půl století skončila rozpačitě. Přistávací modul Luna 25, vypuštěný 11. srpna 2023, dosáhl Stříbrného glóbu, ale 20. srpna při provádění teoreticky nekomplikovaného manévru narazil do jeho povrchu, píše server Space. Nebyl to první neúspěch Moskvy při pokusech o dobytí Měsíce.

Luna – lunární program plný neúspěchů
Vesmírný program Luna začal naplno v lednu 1959, kdy byla k Měsíci vypuštěna sonda Luna 1. Plánovalo se přistání na Měsíci, ale kvůli poruše systému řízení letu sonda minula cíl a proletěla kolem něj. Přesto je třeba tuto sondu bezpochyby považovat za velkolepý úspěch, neboť se jednalo o první kosmickou sondu, která úspěšně překonala gravitační pole Země.

Mise Luna 1 byla tedy úspěšná i neúspěšná, ale dnes se již málokdy připomíná, že jí předcházely tři neúspěšné pokusy – v období od září do prosince 1958 došlo ke třem selháním nosné rakety.

To, co se nepodařilo v lednu, bylo úspěšně dokončeno v září – právě tehdy skončila mise Luna 2 dopadem na měsíční povrch. Úspěšná byla i mise Luna 3: v říjnu 1959 se podařilo dosáhnout cíle, kterým byl let do vzdálenosti 6200 km od naší přirozené družice. Tehdy byly také pořízeny první fotografie neviditelné strany Měsíce.

Po těchto úspěších však pro SSSR nastala éra kosmických neúspěchů. V roce 1960 byly v rámci programu Luna uskutečněny dva pokusy. Cílem obou bylo vyfotografovat neviditelnou stranu Měsíce. Při prvním pokusu došlo k předčasné deaktivaci třetího stupně rakety, což způsobilo, že loď minula cíl. Druhý den velkolepé plány Rusů skončily již během startu, když nosná raketa explodovala.

Další pokusy se uskutečnily až v roce 1963. Všechny tři byly neúspěšné. SSSR se pokusil přistát na Měsíci ještě dvakrát v roce 1964 a šestkrát v roce 1965. Nebyl vůbec úspěšný – pětkrát selhala raketa a třikrát se sonda rozbila o měsíční povrch. Úspěchu bylo dosaženo až v únoru 1966.

Nejen Luna. SSSR podnikl mnoho pokusů.
Historie lunárních neúspěchů SSSR se však neuzavírá pouze programu Luna. Také plánované oběhy Stříbrného glóbu v rámci programu Zond se opakovaně neuskutečnily. V letech 1967-1968 došlo ke třem neúspěšným startům nosné rakety.

Neúspěchem byla také série misí N1 (1969-1972), jejímž cílem bylo dopravit kosmonauty na Měsíc. Tato kampaň zahrnovala čtyři neúspěšné starty. V listopadu 1972 začaly necelé dvě minuty po startu rakety explodovat motory. Touto událostí byl sovětský program pilotovaných letů na Měsíc definitivně ukončen.

Poslední úspěšnou lunární misí Rusů byla Luna 24 v srpnu 1976. Tentokrát se podařilo přistát na povrchu Stříbrného glóbu, odebrat vzorky a poté se vrátit na Zemi. Nicméně k dalším letům již nedošlo. Až do srpna 2023, kdy se Rusové s misí Luna 25 rozhodli vyzvat svět. Ani tentokrát se to nepodařilo.

Zdroj: Space, Wikipedia