Lidé do 100 let vyhynou, říká významný vědec. Čeká nás stejný osud jako lidi na Velikonočním ostrově
Významný australský vědec profesor Frank Fenner, který se podílel na vymýcení neštovic, předpovídá, že lidé pravděpodobně do 100 let vyhynou kvůli přelidnění, ničení životního prostředí a změně klimatu.
Fenner, který je emeritním profesorem mikrobiologie na Australské národní univerzitě (ANU) v Canbeře, uvedl, že homo sapiens nebude schopen přežít populační explozi a „bezuzdnou spotřebu“ a vyhyne možná do jednoho století spolu s mnoha dalšími druhy. Oficiální údaje OSN z loňského roku odhadují, že lidská populace čítá 6,8 miliardy lidí a příští rok podle prognóz překročí hranici sedmi miliard.
Fenner se snaží nevyjadřovat svůj pesimismus, protože lidé se snaží něco dělat, ale stále to odkládají. Situace je podle něj nezvratná a je příliš pozdě, protože dopady, které jsme na Zemi měli od industrializace (období, kterému vědci nyní neoficiálně říkají antropocén), konkurují všem dopadům dob ledových nebo dopadům komet, jak uvádí server Live Science.
Fenner uvedl, že změna klimatu je teprve na začátku, ale pravděpodobně bude příčinou našeho vymírání. „Čeká nás stejný osud jako lidi na Velikonočním ostrově,“ řekl. Více lidí znamená méně zdrojů a Fenner předpovídá, že bude mnohem více válek o jídlo.

Velikonoční ostrov je známý svými masivními kamennými sochami. Polynésané se zde usadili na tehdy nedotčeném tropickém ostrově kolem poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu. Počet obyvatel nejprve pomalu rostl a pak prudce vzrostl. S růstem populace byly vymýceny lesy a vyhynula všechna stromová zvířata, obojí s ničivými následky. Po roce 1600 se civilizace začala hroutit a do poloviny 19. století prakticky zanikla. Podle evolučního biologa Jareda Diamonda jsou paralely mezi tím, co se stalo na Velikonočním ostrově, a tím, co se dnes děje na celé planetě, „mrazivě zřejmé“.
Zatímco mnozí vědci jsou rovněž pesimističtí, jiní jsou optimističtější. K těm druhým patří kolega profesora Fennera, profesor v důchodu Stephen Boyden, který řekl, že stále doufá, že se povědomí o problémech zvýší a dojde k potřebným revolučním změnám, aby bylo dosaženo ekologické udržitelnosti. „Dokud existuje záblesk naděje, stojí za to pracovat na řešení problému. Máme k tomu vědecké znalosti, ale nemáme politickou vůli,“ řekl Boyden.
Zdroj: phys.org, livescience.com
Nejnovější články
- Nejvyšší silnice Chorvatska: nebezpečný Roadtrip je snem každého milovníka adrenalinu
- Poprvé by podmořský tunel mohl spojit dva kontinenty. Práce mají začít už za rok a cena překročí 150 miliard
- Země, která spotřebovává třetinu světové elektřiny. Více než USA, Indie, Rusko a Japonsko dohromady
- Ve Skandinávii shořelo kvůli stejné závadě už nejméně 45 vozů BMW. Problém mají auta v celé evropě
- Na odlehlém ostrově bylo ponecháno pět krav. O 130 let později se tam vědci vrátili a našli celé stádo
- Zub starý 59 000 let nabízí výjimečný pohled na to, jak neandrtálci řešili zdravotní problém
- Hasič: Staré a nepoužívané mobily nikdy neukládejte jen tak do šuplíku
- Pro cyklisty a turisty jsou tyto mapy mnohem užitečnější než Google Maps a každý by je měl mít v telefonu nainstalované
- Zatímco se svět hádá o větrné a solární energii, Japonsko tajně otevřelo elektrárnu, která nikdy nezastaví provoz
- Německo buduje nejdelší podmořský tunel na světě. Cesta na pevninu potrvá jen 10 minut