Jsou tři jídla denně zbytečný luxus? A jsou zdravé půsty? Vědci přináší odpovědi

Myšlenka, že bychom měli jíst třikrát denně, je překvapivě moderní. Kolik jídel denně je pro naše zdraví nejlepší? Překvapivé odpovědi několika vědců uveřejnila ve svém článku BBC.

Je pravděpodobné, že jíte třikrát denně – moderní život je na tento způsob stravování uzpůsoben. Říká se nám, že snídaně je nejdůležitějším jídlem dne, v práci máme přestávku na oběd a náš společenský a rodinný život se pak točí kolem večerního jídla. Je to však nejzdravější způsob stravování?

Než začneme uvažovat o tom, jak často bychom měli jíst, vědci nás nabádají, abychom zvážili, kdy bychom jíst neměli. Přerušované hladovění, při kterém omezíte příjem potravy na osm hodin, se stává velkou oblastí výzkumu.

Čtěte také

Ministerstvo školství odebralo akreditaci vysoké škole, kde studoval Filip Turek. Nikdo do ní nechodil

6. 11. 2026

Když dopřejeme našemu tělu alespoň 12 hodin denně bez jídla, umožníme našemu trávicímu systému odpočinout si, říká Emily Manoogianová, klinická výzkumnice ze Salkova institutu pro biologická studia v Kalifornii a autorka článku z roku 2019 s názvem „Kdy jíst“.

Rozalyn Andersonová, docentka na Fakultě medicíny a veřejného zdraví Wisconsinské univerzity, studovala přínosy omezení příjmu kalorií, které je spojeno s nižší úrovní zánětů v těle.

„Každodenní půst by mohl přinést některé z těchto výhod,“ říká. „Půst uvádí tělo do jiného stavu, kdy je více připraveno opravovat a sledovat poškození a odstraňovat chybně složené bílkoviny.“ Nesložené bílkoviny jsou vadné verze běžných bílkovin, což jsou molekuly, které v těle vykonávají obrovskou škálu důležitých úkolů. Nesprávně složené bílkoviny jsou spojovány s řadou onemocnění.

Čtěte také

Vláda oznámila zastropování cen benzinu a nafty na 13. října. Za litr nesmíte platit více než stanovený limit

13. 10. 2026

Andersonová tvrdí, že přerušované hladovění více odpovídá tomu, jak se naše těla vyvinula. Říká, že dává tělu přestávku, aby bylo schopno uložit potravu a dostat energii tam, kde ji potřebuje, a spustit mechanismus uvolňování energie z našich tělesných zásob.

Půst by také mohl zlepšit naši glykemickou reakci, tedy stav, kdy po jídle stoupá hladina glukózy v krvi, říká Antonio Paoli, profesor věd o cvičení a sportu na univerzitě v italské Padově. Menší nárůst glykémie umožňuje ukládat v těle méně tuku, říká.

Někteří odborníci tvrdí, že nejlepší je jíst jedno jídlo denně, včetně Davida Levitského, profesora na Cornell University’s College of Human Ecology v New Yorku, který to sám dělá. „Existuje mnoho údajů, které ukazují, že když vám ukážu jídlo nebo obrázky jídla, pravděpodobně budete jíst, a čím častěji máte jídlo před sebou, tím více toho ten den sníte,“ říká.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Je to proto, že dříve, než jsme měli ledničky a supermarkety, jsme jedli, když bylo jídlo k dispozici.  V průběhu historie jsme konzumovali jedno jídlo denně, včetně starých Římanů, kteří jedli jedno jídlo kolem poledne, říká historička stravování Seren Charrington-Hollinsová.

Neměli bychom po jednom jídle denně pocit hladu? Ne nutně, tvrdí Levitsky, protože hlad je často psychologický pocit. „Když hodiny ukazují dvanáct hodin, můžeme mít pocity, že se chceme najíst, nebo můžete být podmíněni tím, že ráno snídáte, ale to je nesmysl. Údaje ukazují, že pokud nesnídáte, sníte ten den celkově méně kalorií. Naše fyziologie je stavěná na hodování a půst,“ říká. Levitsky však tento přístup nedoporučuje lidem s cukrovkou.

„Tělo funguje na základě vzorců,“ říká Andersonová. „Reagujeme na očekávání, že se nasytíme. Jedna věc, kterou přerušovaný půst dělá, je, že vnucuje vzorec, a naše biologické systémy si se vzorcem dobře poradí.“ Říká, že tělo zachycuje signály, které předvídají naše stravovací chování, aby se mohlo co nejlépe vypořádat s jídlem, když ho jíme.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Pokud jde o to, kolik jídel považujeme za normální, Charrington-Hollinsová vidí na obzoru změnu: „V průběhu staletí jsme si zvykli na tři jídla denně, ale to je nyní zpochybňováno a přístup lidí k jídlu se mění. Máme klidnější životní styl, nevykonáváme takovou práci jako v 19. století, takže potřebujeme méně kalorií. Myslím, že z dlouhodobého hlediska se budeme snižovat zpět k lehkému jídlu a pak k hlavnímu jídlu, v závislosti na tom, co se bude dít v práci. Hnacím motorem bude naše pracovní doba.“

Zdroj: bbc.com