Jaký mají vliv mikrobi na klimatické změny Marsu?

Nová studie naznačuje, že zhruba před 3,7 miliardami let, tedy přibližně ve stejné době, kdy se v prvotních oceánech Země prosazoval první primitivní život, se na Marsu dařilo jednoduchým mikrobům, kteří se živí vodíkem a vylučují metan. Proč se zde nevyvinul život jako na Zemi?

Deník Space.com prezentuje výsledky týmu vědců vedeného astrobiologem Borisem Sautereyem z Institut de Biologie de l’Ecole Normale Supérieure (IBENS) v Paříži. Autoři studie uvádí, že zatímco na Zemi vznik jednoduchého života postupně vytvořil prostředí příznivé pro složitější formy života, na Marsu se stal pravý opak.

Vědci provedli komplexní počítačovou modelovou studii, která simulovala interakci toho, co víme o dávné atmosféře a litosféře Marsu, s mikrobi spotřebovávajícími vodík podobně jako kdysi na Zemi. Zjistili, že zatímco na Zemi metan produkovaný těmito mikrobi planetu postupně ohříval, na Marsu se naopak ochlazoval, což hnalo mikroby do stále hlubších vrstev planetární kůry za přežitím.

V té době by byl Mars relativně vlhký a relativně teplý, mezi -10 a +20°C,“ řekl Sauterey pro Space. „Na jeho povrchu byla kapalná voda v podobě řek, jezer a možná i oceánů. Jeho atmosféra však byla zcela odlišná od té pozemské. Byla stejně hustá, ale bohatší na oxid uhličitý a vodík, které působily jako silné oteplovací plyny.“

Jelikož byl Mars vzdálenější od Slunce než Země, a tudíž přirozeně chladnější, potřeboval tyto skleníkové plyny k udržení příjemné teploty pro život. Když však tito mikrobi začali požírat vodík a produkovat metan (který na Zemi působí jako silný skleníkový plyn), ve skutečnosti tento oteplující skleníkový efekt zpomalili. Tím se starověký Mars postupně ochladil natolik, že se stal nehostinným.

Vědci by rádi zjistili, zda mohli tito dávní mikrobi stále přežít někde pod povrchem. Družice již dříve detekovaly stopy metanu v řídké atmosféře Marsu, ale v současné době nelze říci, zda je tento metan biologického původu.

Protože marťanská atmosféra v dnešní době z větší části zmizela, museli by tito mikrobi přejít na jiný zdroj energie,“ řekl Sauterey. „Můžeme si představit, že nějaký geologický proces na Marsu by dnes mohl poskytnout stejný typ energetického substrátu (vodík a oxid uhličitý), na kterém by tito mikrobi mohli žít. Rádi bychom to zjistili a pokusili se lokalizovat případné oázy obyvatelnosti v marťanské kůře.“

Zdroj: Space, The Guardian