Jak astronomové počítají staří hvězd? A lze to vůbec přesně určit?

Vědci toho o hvězdách vědí poměrně hodně. Po staletích pozorování noční oblohy dalekohledem dokáží astronomové i amatéři zjistit klíčové vlastnosti každé hvězdy, jako je její hmotnost nebo složení. S jejich věkem už je to ale poměrně složitější, píše server sciencenewsforstudents.org.

Pro výpočet hmotnosti se stačí podívat na dobu, za kterou oběhne kolem své partnerské hvězdy (pokud ji má) a použít trochu algebry. Pro zjištění z čeho se skládá, stačí se podívat na spektrum světla, které vyzařuje. Pokud ale chce někdo zjistit její stáří, narazí na značné obtíže.

,,Naše slunce je jediná hvězda, jejíž stáří známe,“ říká astronom David Soderblom a dodává, že k určení stáří ostatních hvězd používáme pouze znalosti, které o nich máme.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

I dobře prozkoumané hvězdy ale vědce čas od času překvapí. V roce 2019 červený veleobr Betelgeuse pohasl. Tehdy si astronomové nebyli jisti, zda tato hvězda jen neprochází určitou fází, anebo se nechystá explodovat jako supernova. A i když byla správně první varianta, stejně si všimli, že se nechová stejně jako ostatní hvězdy středního věku, tedy že není stejně magneticky aktivní, jako jiné hvězdy stejného stáří a hmotnosti.

Ukazuje se, že některé metody fungují lépe pro různé typy hvězd, což výpočet komplikuje.

Vědci mají poměrně dobrou představu o tom, jak se hvězdy rodí, jak žijí a jak umírají, ale kdy přesně nastává určitá fáze životního cyklu, to zjistit nedokáží. V závislosti na své hmotnosti dosahují některé hvězdy svého stáří v různém období. Hmotnější hvězdy umírají mladé, ty méně hmotné mohou stabilně hořet miliardy let.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Na přelomu 19. a 20. století přišli dva astronomové, Ejnar Hertzsprung a Henry Norris Russell, nezávisle na sobě s nápadem, jak hvězdy mapovat a kategorizovat. Sestavili graf závislosti teploty každé hvězdy na její jasnosti. Vzorce, které vytvořili, se staly známými jako Hertzsprungovy-Russellovy diagramy. Tyto diagramy odpovídaly tomu, v jaké fázi životního cyklu se jednotlivé hvězdy nacházejí. Dnes vědci používají tyto vzorce k určení stáří hvězdokup, o nichž se předpokládá, že všechny hvězdy v nich vznikly ve stejnou dobu.

Bohužel, tuto metodu lze snadno použít pouze pro hvězdy ve hvězdokupách. Pro samostatné hvězdy je výpočet hodně složitý.

,,Není to příliš přesné,“ říká astronom Travis Metcalfe, ,,ale je to to nejlepší, co teď máme.“

Čtěte také

Evropa dává sbohem americkému GPS: Evropský navigační systém je konečně hotový

19. 5. 2026

Zdroj: sciencenewsforstudents.org