Čínská vzducholoď vytvořila nový výškový rekord: ve výšce přes 9 kilometrů, nad vrcholem Everestu, zkoumá změny klimatu
„Nejnovější čínská observatoř, s názvem „Jimu č. 1″, úspěšně dokončila svůj 10. výstup, při kterém vzlétla nad nadmořskou výšku Mount Everestu,“ uvádí čínská státní zpravodajská služba (CGTN). Vzducholoď vystoupala do výšky 9 050 metrů 21. května, čímž překonala svůj vlastní rekord.
Podle webu InterestingEngineering jsou vzducholodě naplněné vodíkem nebo heliem lehčí než vzduch. V poslední době byly vzducholodě omezeny pouze na několik funkcí, jako je například reklama, kvůli jejich neúměrným nákladům a pomalému pohybu. Po letech se ale vzducholodě vrací do leteckého průmyslu a slibují ekologický způsob dopravy. Jsou využívány i jako sledovací zařízení, jak ve vojenském, tak civilním odvětví.
Náhorní plošina Qinghai-Tibet, známá také jako Tibetská plošina nebo Himálajská plošina, je oblast o rozloze 2 500 000 km2 a je domovem mnohých ledovců a tří největších řek v Asii. Obří ledová pole v této oblasti jsou největší zásobou sladké vody na planetě, kromě dvou pólů, což dává oblasti přezdívku Třetí pól. Vědci chtějí znát dopad změny klimatu na tento region. Čínskou vzducholoď navrhla společnost Aerospace Information Research Institute, přímo pro tento konkrétní cíl výzkumu.
Vzducholoď „Jimu č.1“ je 55 m dlouhá a 19 m vysoká, váží 2,63 tuny a má objem 9 000 metrů krychlových. Podle webových stránek institutu je vzducholoď vyrobena z lehkého a přitom vysoce pevného a radiaci odolného kompozitního textilního materiálu, který byl vyvinut přímo v Číně a byl poprvé použit v drsných prostředích oblasti Everestu.
Složité elektromagnetické prostředí v těchto nadmořských výškách spolu s nízkým tlakem a teplotou byly náročnými zkouškami pro vzducholoď, která v současné době prochází ve vysokohorské oblasti řadou testování.
15. května vzducholoď dosáhla výšky 9 032 m. Během týdne vzducholoď vyletěla ještě výše a tím vytvořila světový rekord 9 050 m. Celkem absolvovala již 10 pozorování, z nichž dvě byla ve výšce více než 9 000 metrů a šest přesáhlo 8 000 metrů.
Vzducholoď nesla na palubě mnoho přístrojů, jako jsou analyzátor stabilních izotopů vodních par, detektory černého uhlíku, metanu a ozónu, pro sledování oblasti. Vědci pomocí těchto přístrojů získávají údaje o vědeckých parametrech, jako je přenos atmosférické vodní páry a skleníkových plynů v regionu, které pomohou reagovat na změnu klimatu.
Zdroj: interestingengineering, news.cgtn.com, www.aircas.ac.cn