Černá díra chrlí radioaktivní záření a vědci se snaží zjistit proč

Mezinárodní spolupráce vědců využila pozorování z teleskopu Green Bank Telescope (GBT), aby zjistila více o supermasivní černé díře, která záhadně vydává bubliny záření, jak píše server Interesting Engineering.

Supermasivní černé díry se často vyskytují v srdci kup galaxií v centrech obrovských galaxií. Atmosféry těchto galaxií jsou naplněny horkým plazmatem, jehož teplota může přesahovat 50 milionů stupňů Celsia. Během dlouhých časových období se tyto teploty relativně ochladí, což umožňuje vznik nových hvězd.

Za určitých okolností však může supermasivní černá díra přehřát plyn, který ji obklopuje, tím, že ze svého středu vyšle prudké výtrysky. Tento proces, nazývaný zpětná vazba, může zabránit ochlazení atmosféry a následnému vzniku hvězdy.

Proč vědci studují zpětnou vazbu černých děr?

Výtrysky záření, které jsou součástí zpětné vazby ze supermasivní černé díry, mohou uvnitř horkého plazmatu v kupách galaxií vyhloubit velké dutiny. Jak se plyn vzdaluje od centra hvězdokupy, je nahrazován velkými bublinami, které mohou vyzařovat záření.

Zobrazení tak velkých objemů plynu vyžaduje obrovské množství energie. Vědci však dosud nezjistili zdroj této energie a díky studiu toho, co v těchto dutinách zůstává, astronomové doufají, že zjistí, jak vznikají.

Co vědci zjistili?

Mezinárodní spolupráce vědců z ústavů v Itálii, Německu, Rusku, Kanadě a USA použila přijímač MUSTANG-2 na dalekohledu Green Bank Telescope umístěném v Západní Virginii k zobrazení kupy galaxií MS0735 v souhvězdí Camelopardalis, která se nachází 2,6 miliardy světelných let od nás.

Při pozorování vědci využili Sunyaev-Zeldovichův (SZ) efekt, který se zabývá jemným zkreslením záření kosmického mikrovlnného pozadí (CMB) v důsledku rozptylu horkými elektrony v plynu kupy galaxií. CMB bylo vyzařováno 380 000 let tisíc let po velkém třesku. Signál SZ efektu pozorovaný přijímači MUSTANG-2 na teleskopu GBT měří především tepelný tlak. Studie byla zveřejněna v časopise Astronomy and Astrophysics.

„Díky výkonu přijímače MUSTANG-2 jsme schopni nahlédnout do těchto dutin a začít přesně určovat, čím jsou vyplněny a proč se pod tlakem nezhroutí,“ řekl Tony Mroczkowski, astronom z Evropské jižní observatoře, který se podílel na mezinárodní spolupráci.

Zdroj: redakce, interestingengineering.com, eurekalert.org