Černá díra chrlí radioaktivní záření a vědci se snaží zjistit proč
Sledovat v Google Zprávách
Mezinárodní spolupráce vědců využila pozorování z teleskopu Green Bank Telescope (GBT), aby zjistila více o supermasivní černé díře, která záhadně vydává bubliny záření, jak píše server Interesting Engineering.
Supermasivní černé díry se často vyskytují v srdci kup galaxií v centrech obrovských galaxií. Atmosféry těchto galaxií jsou naplněny horkým plazmatem, jehož teplota může přesahovat 50 milionů stupňů Celsia. Během dlouhých časových období se tyto teploty relativně ochladí, což umožňuje vznik nových hvězd.
Za určitých okolností však může supermasivní černá díra přehřát plyn, který ji obklopuje, tím, že ze svého středu vyšle prudké výtrysky. Tento proces, nazývaný zpětná vazba, může zabránit ochlazení atmosféry a následnému vzniku hvězdy.
Proč vědci studují zpětnou vazbu černých děr?
Výtrysky záření, které jsou součástí zpětné vazby ze supermasivní černé díry, mohou uvnitř horkého plazmatu v kupách galaxií vyhloubit velké dutiny. Jak se plyn vzdaluje od centra hvězdokupy, je nahrazován velkými bublinami, které mohou vyzařovat záření.
Zobrazení tak velkých objemů plynu vyžaduje obrovské množství energie. Vědci však dosud nezjistili zdroj této energie a díky studiu toho, co v těchto dutinách zůstává, astronomové doufají, že zjistí, jak vznikají.
Co vědci zjistili?
Mezinárodní spolupráce vědců z ústavů v Itálii, Německu, Rusku, Kanadě a USA použila přijímač MUSTANG-2 na dalekohledu Green Bank Telescope umístěném v Západní Virginii k zobrazení kupy galaxií MS0735 v souhvězdí Camelopardalis, která se nachází 2,6 miliardy světelných let od nás.
Při pozorování vědci využili Sunyaev-Zeldovichův (SZ) efekt, který se zabývá jemným zkreslením záření kosmického mikrovlnného pozadí (CMB) v důsledku rozptylu horkými elektrony v plynu kupy galaxií. CMB bylo vyzařováno 380 000 let tisíc let po velkém třesku. Signál SZ efektu pozorovaný přijímači MUSTANG-2 na teleskopu GBT měří především tepelný tlak. Studie byla zveřejněna v časopise Astronomy and Astrophysics.
„Díky výkonu přijímače MUSTANG-2 jsme schopni nahlédnout do těchto dutin a začít přesně určovat, čím jsou vyplněny a proč se pod tlakem nezhroutí,“ řekl Tony Mroczkowski, astronom z Evropské jižní observatoře, který se podílel na mezinárodní spolupráci.
Zdroj: redakce, interestingengineering.com, eurekalert.org
Nejnovější články
- Jeden nespokojený senior může zablokovat stavbu celého satelitního městečka o několika domech
- Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici
- Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si
- Cyklistický airbag může být rozhodujícím prvkem pro záchranu života. Objevují se hlasy pro jeho povinné zavedení
- Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama
- Psychologie říká, že lidé, kteří dosáhnou 70 let a uvědomí si, že je jejich děti již nepotřebují, mohou pociťovat hluboký dopad na své duševní zdraví
- Zpráva evropských úřadů potvrzuje: hrozny, jahody a pomeranče jsou ovoce nejvíce kontaminovány pesticidy
- Kbelík a mop mají své dny sečteny: odborníci na úklid sdílejí stejný názor a v roce 2026 se přiklánějí k jeho vylepšené verzi
- Blíží se úplné zatmění slunce: Dočkáme se ho v létě a bude to nádherná podívaná
- Je konec: Legendární švédská automobilka po 75 letech končí prodejem posledních vyrobených aut
