Byla objevena vakcína proti stárnutí. Odstraňuje nefunkční buňky, které způsobují onemocnění
Mnoho známých příznaků stárnutí lze přičíst hromadění stárnoucích buněk, které se přestaly dělit. V nové studii japonští vědci identifikovali protein specifický pro tyto buňky a vyvinuli vakcínu, která je dokáže eliminovat, jak píše server New Atlas.
Pokud se v buňkách nahromadí příliš mnoho poškození DNA v důsledku stresu způsobeného prostředím, tělo je vypne a označí je, aby je imunitní systém odstranil. Ani imunitní buňky však nejsou vůči tomuto procesu imunní, a jak samy stárnou, imunitní systém postupně ztrácí schopnost stárnoucí buňky odstraňovat.
Tyto neaktivní buňky se v těle hromadí a přispívají k příznakům stárnutí a s ním spojeným nemocem. V posledních letech vědci experimentují s novou skupinou léků zvaných senolytika, která tyto nefunkční buňky odstraňují. Ty slibně zpomalují účinky stárnutí a prodlužují život a zdraví, tedy tu část života, kterou žijeme ve zdraví.
V nové studii japonští vědci hledali způsob, jak se zaměřit na stárnoucí buňky a zároveň ponechat zdravé buňky v klidu. Při zkoumání genové exprese v senescentních buňkách tým nejprve identifikoval protein GPNMB, který tyto zaniklé buňky exprimují ve vysoké míře. U pacientů s aterosklerózou, která souvisí se stárnutím, byla zjištěna vysoká hladina tohoto proteinu. Vědci pak testovali, co se stane, když se GPNMB odstraní.
Tým krmil myši dietou s vysokým obsahem tuků, aby urychlil stárnutí, a poté geneticky eliminoval buňky, které exprimovaly GPNMB. Léčené myši měly méně metabolických abnormalit a dalších molekulárních příznaků stárnutí, stejně jako méně závažných příznaků aterosklerózy než myši kontrolní. Ačkoli tento experiment ukázal, že cílené působení na GPNMB může bojovat proti stárnutí a senescenci, genetické odstranění těchto buněk není u lidí snadno proveditelné.
Tým proto vyvinul vakcínu na bázi peptidů, která by se zaměřila na tento protein a přiměla imunitní systém zničit buňky, které ho exprimují. Poté vakcínu testovali na třech skupinách: na mladých myších krmených dietou s vysokým obsahem tuků, na myších středního věku a na myších se zrychleným stárnutím, tzv. progerií. Zlepšení bylo zaznamenáno u všech tří skupin.
Myši na dietě s vysokým obsahem tuků měly lepší metabolické funkce než myši na stejné dietě, které vakcínu nedostávaly. Myši středního věku, které byly očkovány ve věku 50 týdnů, byly v 70 týdnech aktivnější a měly rychlejší pohyb než myši kontrolní. Vakcinované myši s progerií měly výrazně delší medián života než neočkovaná zvířata, přičemž tento efekt byl výraznější u myších samců. Výzkum byl publikován v časopise Nature Ageing.
Zdroj: newatlas.com, nature.com