Upozornění: Důchodci s touto částkou na účtu mohou přijít o sociální dávky

Systém sociálních dávek prochází významnými změnami. Stát se snaží lépe zacílit pomoc těm, kteří ji skutečně potřebují, a zároveň omezit podporu pro domácnosti, jež disponují větším majetkem nebo úsporami. Právě proto se do posuzování nároku na pomoc nově zapojuje i kontrola majetku, včetně zůstatků na bankovních účtech.

Pro řadu lidí to může znamenat zásadní komplikaci, a netýká se to jen rodin s nízkými příjmy. V ohrožení se nově ocitají i důchodci, kteří si celý život šetřili a nyní mají na účtu vyšší částku. Přestože se jejich běžné příjmy nezměnily, mohou kvůli úsporám o část státní podpory přijít.

Senát schválil novou superdávku

Nový systém pomoci státu spočívá v tom, že čtyři dosavadní dávky: příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, budou sloučeny do jediné. Nová podoba podpory má lidem v nouzi přinést větší přehlednost a jednodušší vyřizování. Žadatelé už nebudou muset podávat čtyři různé žádosti, ale jen jednu, a vše bude možné vyřídit i online.

Takzvaná „superdávka“ má podle ministerstva zároveň lépe zohledňovat skutečnou situaci domácností. Pomoc bude rozdělena do několika složek, například na bydlení, živobytí, péči o děti a pracovní bonus pro ty, kteří mají příjmy z práce. Právě kvůli většímu cílení na opravdu potřebné se nově zavádí i majetkový test, který má odfiltrovat žadatele, kteří mají podle státu dostatek vlastních prostředků.

Kontroluje se, co vlastníte i kolik máte na účtu

Nově zavedený tzv. majetkový test má za úkol zjistit, zda domácnost skutečně nemá k dispozici dostatek vlastních prostředků k zajištění základních životních potřeb. Nejde tedy jen o výši důchodu nebo nájmu, ale také o to, jaký žadatel vlastní majetek, ať už v podobě nemovitostí, aut, nebo naspořených peněz.

Posuzují se především nemovitosti, počet automobilů v domácnosti a aktuální výše finančních úspor. Nezáleží přitom na tom, odkud peníze pocházejí, ale jaký je aktuální zůstatek na účtu v době podání žádosti.

Stát přitom stanovil orientační limity. Například u jednotlivce je maximální hranicí 200 tisíc korun. Pokud je na účtu více, žadatel na dávku nemusí dosáhnout. U vícečlenné domácnosti se limit zvyšuje o 50 tisíc za každého dalšího člena, maximálně však na 400 tisíc korun pro domácnost o pěti a více členech.

Senioři mohou být v pasti

Zvláště znepokojeni jsou senioři, kteří si celý život poctivě odkládali menší částky, aby měli v důchodu určitou rezervu. Tato finanční odpovědnost však nyní může být paradoxně důvodem, proč přijdou o nárok na příspěvek, například na bydlení nebo na živobytí. Úspory nad stanovený limit se totiž nově považují za důkaz, že pomoc od státu nepotřebují.

Existují ale výjimky. Do majetkového testu se nepočítají například investiční produkty, které jsou podporované státem. Mezi ně patří stavební spoření nebo doplňkové penzijní připojištění. Naopak běžné úspory na účtech, termínované vklady nebo hotovost se do posuzování zahrnují. Zároveň platí, že úřady nebudou kontrolovat jednotlivé transakce ani pohyb na účtu v čase. Hodnotí se výhradně aktuální stav, tedy částka, která je na účtu v den posouzení žádosti. To znamená, že i krátkodobě zvýšený zůstatek, například po vyplacení jednorázového příspěvku, může mít vliv na výsledek řízení.

Každá domácnost může vlastnit jednu nemovitost určenou k trvalému bydlení a jednu další, například chatu nebo byt, určenou k bydlení či rekreaci, ale pouze po dobu tří let od podání žádosti. Poté musí být druhá nemovitost prodána, jinak domácnost ztratí nárok na dávku. V případě aut platí, že na každého dospělého člena domácnosti připadá maximálně jedno osobní vozidlo. Motocykly nebo pracovní stroje se do testu nezapočítávají.

Jasno přinese až kalkulačka

Ministerstvo práce a sociálních věcí slibuje, že spustí online kalkulačku, která umožní zájemcům spočítat, zda na dávku dosáhnou a v jaké výši. Avšak ta zatím chybí. Lidé si proto nejsou jistí, co všechno se bude posuzovat a jak se bude výpočet provádět. Odborníci upozorňují, že bez přesného vzorce může dojít ke zmatkům i zbytečnému odmítání žádostí.

Například předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása už několikrát upozornil, že nový systém není dobře nastavený a může na něj doplatit velká část potřebných. Ti, kteří si šetří nebo pečují o někoho blízkého, se podle něj často ocitají v nevýhodě.