Vědci se snaží o pěstování rostlin v půdě z Měsíce, ze vzorků misí Apollo. Jaké mají výsledky?

Mohou rostliny růst v měsíční půdě? Vědecká studie, nedávno publikovaná v časopise Communications Biology zmiňuje experiment, ve kterém byly vzorky měsíční půdy sesbírané během misí Apollo, použity k pěstování rostlin. S jakými výsledky? 

Podle webu InterestingEngineering použili vědci z Floridské univerzity (USA) pro svou studii 12 vzorků obsahujících měsíční půdu odebranou jako vzorky během misí Apollo 11, 12 a 17 v letech 1969 až 1972. Kromě vzorků z Měsíce použili také 16 vzorků sopečného popela nasbíraného na Zemi a poté porovnávali růst rostlin řeřichy thélové v obou typech vzorků. Aby se pokusy mohly dobře srovnávat, použili vědci sopečný popel se stejným obsahem minerálů a velikostí částic jako má měsíční půda. 

Rostliny pěstované v měsíční půdě příliš neprospívaly, i když přece jenom růst dokázaly. Rostly ale pomaleji než ty zasazené do sopečného popela. Vyvíjely se u nich zakrnělé kořeny a vykazovaly jasné známky fyziologického stresu.

“Zjistili jsme, že rostliny skutečně rostou v lunárním regolitu (půdě), nicméně reagují, jako by rostly ve stresující situaci,” řekla doktorka Anna-Lisa Paulová, molekulární bioložka z Floridské univerzity.

Experimenty jsou první, které zkoumají, zda rostliny mohou růst v měsíční půdě. Protože vzorky z misí Apollo jsou tak vzádné, NASA zapůjčila pouze 12 g (pár čajových lžiček) výzkumníkům, kteří prováděli testy.

Podle webu MyFeds vědci dlouho přemýšleli, zda by Měsíc mohl podporovat pěstování plodin a vzhledem k tomu, že vesmírné agentury nyní plánují lety na Měsíc a potenciální výstavbu lunárních osad pro návštěvníky, tato otázka se stala ještě naléhavější.

“Schopnost vzít rostliny úspěšně s sebou na Měsíc je způsob, jak si lidé mohou vypěstovat vlastní jídlo. Ukázat, že rostliny porostou v měsíční půdě, je ve skutečnosti obrovským krokem dopředu, abychom byli schopni založit měsíční kolonie,“ řekl Dr Robert Ferl, spoluautor studie.

Vědci popisují, jak zasadili semínka řeřichy thélové do nádobek o velikosti náprstku obsahujících měsíční půdu, kterou přinesly mise Apollo 11, 12 a 17. Další semena řeřichy byla zasazena do sopečného popela a minerálních směsí, které napodobují půdy na Měsíci a Marsu.

Když vědci o několik dní později zkontrolovali semena, byli překvapeni, že téměř všechna vyklíčila. “Na lunární šedi byla zeleň, bylo to prostě ohromující,” řekl Ferl.

Ale některé rostliny rostly lépe než jiné. Celkově se těm v měsíční půdě dařilo hůř než těm v sopečném popelu. Nebylo to neočekávané, měsíční půda je chudá na živiny a bohatá na částice železa, a přestože je to prašná půda, je poseta skleněnými úlomky z meteoritů, které jsou ostré, což ztěžuje růst. Molekulární analýza potvrdila, že rostliny znásobily některé geny, aby se vypořádaly s růstovým stresem. U některých se v reakci na to vytvořily i načervenalé černé skvrny.

Jedna z nejchudších půd pro pěstování rostlin byla přivezena misí Apollo 11. Ta byla více vystavena měsíčnímu povrchu než vzorky z misí Apolla 12 a 17, které byly shromážděny z různých vrstev půdy. Vědci se domnívají, že kosmické paprsky a radiace ze slunečního větru poškozují horní vrstvy měsíční půdy, takže je pro rostliny těžší prospívat.

Budoucí lunární farmáři, vyzbrojeni těmito poznatky, by mohli hledat mladší části měsíčního povrchu, kde je půda méně zasažena nepřátelským prostředím. „Na měsíčním povrchu jsou oblasti, velmi rozsáhlé proudy lávy, které jsou o miliardy let mladší než místa přistání Apolla 11, 12 a 17,“ řekl Dr. Stephen Elardo, geolog z týmu. Přejít na mladší místo na Měsíci může představovat pohostinnější substrát, ve kterém by mohly rostliny lépe prospívat.

Zdroj: interestingengineering.com, myfeds.com