Přemýšleli jste nad tím, odkud se bere vítr?

Vzduch se pohybuje jako voda, v závislosti na vysokém a nízkém tlaku kolem Země, ať už přichází v mírném vánku nebo v silné vichřici. Vítr je všudypřítomná síla, od jemného vánku až po studený arktický vítr, píše se na serveru Semana.

Vítr je pohyb vzduchu kolem nás, který vzniká v důsledku rozdílů tlaku v zemské atmosféře. Jeho síla je ovlivňována mimo jiné také silou tření. „Vzduch je vlastně tekutina a stejně jako voda se řídí zákony dynamiky tekutin. Snaží se proudit z oblasti s vyšším tlakem do oblasti s nižším tlakem,“ říká Chris Maier, meteorolog z amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru.

Atmosféra Země, naplněná vzduchem, je pod stálým, ale nerovnoměrným tlakem, který je na jednotlivých místech různý, což je způsobeno nerovnoměrným ohříváním zemského povrchu Sluncem. Vzduch na severním nebo jižním pólu je chladnější a hustší, zatímco vzduch na rovníku je teplejší a snáze stoupá. Chladnější polární vzduch s vyšším tlakem se neustále snaží přesunout dolů k rovníku, aby nahradil teplý stoupající vzduch.

„To vytváří celkovou globální cirkulaci Země. Podél zeměpisných šířek obíhají planetu větrné pásy, z nichž každý má specifické vlastnosti a vytváří specifické počasí,“ říká Maier. Jedním z těchto pásem je pásmo mezotropické konvergence v blízkosti rovníku, kde se setkávají pasáty. Námořníci pasáty různě pojmenovávali a řídili se jimi díky jejich poměrně spolehlivému chování. Počítali s nimi při svých plavbách oceány.

Na severní polokouli se pasáty vytvářejí při pohybu teplého vzduchu od rovníku, který se vlivem rotace Země mírně ohýbá doprava. Tento jev je známý jako Coriolisův efekt. Teplý vzduch je díky sestupnému polárnímu vzduchu vytlačován ze severovýchodu na jihozápad zpět k rovníku. Totéž se děje na jižní polokouli, kde se pasáty tlačí od jihovýchodu k severozápadu.

Klimatické vzorce pomáhají usměrňovat také tryskové proudy. Tryskové proudy se pohybují ve výšce 7,5 až 15 kilometrů nad Zemí a jsou to v podstatě rychle proudící řeky vzduchu. Pomáhají vytvářet protiváhu polárnímu vzduchu, který směřuje k rovníku, a teplému vzduchu, který se od rovníku vzdaluje. Tryskové proudy mohou ze dne na den měnit směr, rychlost nebo výšku. Letecké společnosti a armáda je často využívají ke zvýšení rychlosti, aniž by spotřebovaly více paliva.

Na pobřeží je chování větru takové, že nad chladnou vodou v blízkosti pláži se nachází hustší vzduch, zatímco nad teplejší pevninou se nachází teplejší vzduch o nízkém tlaku. Chladnější vzduch se snaží přesunout do vnitrozemí, aby se tlak vyrovnal, což způsobuje vítr. V noci se tento vzorec obrací, protože pevnina se rychle ochlazuje a tlačí vzduch s vyšším tlakem zpět k moři.

Bouřkové systémy však mohou tuto rovnováhu narušit. Bouřka při svém pohybu prochází mnoha změnami tlaku a často obsahuje teplejší stoupající vzduch uvnitř svého ohraničení a chladnější vzduch se tlačí zezadu. Čím silnější je rozdíl tlaku mezi těmito systémy, tím silnější je vítr. Nejlépe je tento jev znatelný u hurikánu nebo tropického cyklónu či tornáda.

Zdroj: semana.com