Ženy musí o své místo ve vesmírných misích bojovat, i když mají pro cesty do vesmíru lepší předpoklady

Vesmírných letů se za šedesát let účastnilo pouhých 15 % žen a žádná z nich nepřekročila oběžnou dráhu Země. Před prvními lety do vesmíru ale existovaly americké studie, které tvrdily, že ženy mají pro tuto činnost mnohem lepší výchozí vlastnosti, uvádí se na webu NASA.

Koncem 50. let minulého století vědci diskutovali o možnosti vysílat do vesmíru spíše ženy než muže. Jaké byly základní argumenty? Nižší spotřeba pohonných hmot díky nižší hmotnosti. Menší spotřeba kyslíku. Menší náchylnost k infarktům. Menší náchylnost vnitřního reprodukčního systému k radiaci a konečně lepší odolnost ve stísněných prostorech, a také delší výdrž v dlouhodobé izolaci.

Významnou roli v obhajobě žen coby kosmonautek sehrál soukromý program Woman in Space (Žena ve vesmíru). V rámci tohoto programu pozvali v roce 1960 doktor William Lovelace a generál Donald Flickinger pilotku jménem Jerrie Cobbovou, aby se podrobila fyzickému testovacímu režimu, který se používal pro výběr kosmonautů NASA. Jerrie se stala první ženou, která těmito testy úspěšně prošla. Do konce léta 1961 absolvovalo tuto zkoušky astronautské zdatnosti devatenáct pilotek. Třináct z nich úspěšně.

Čtěte také

Ministerstvo školství odebralo akreditaci vysoké škole, kde studoval Filip Turek. Nikdo do ní nechodil

6. 11. 2026

Přestože ženy absolvovaly stejné testy jako muži a výsledky byly skvělé, odborné oficiální kruhy nebyly vysílání žen do vesmíru nakloněny. Naopak, například v souvislosti s dalšími soukromými testovacími programy, které měly za cíl certifikovat ženy jako pilotky proudových letadel, docházelo k rušení těchto programů.

V červenci 1962 svědčily dvě pilotky z programu Ženy ve vesmíru, Jerrie Cobbová a Janey Hartová, před výborem Sněmovny reprezentantů USA. Trvaly si na tom, že by ženy měly mít možnost stát se astronautkami. Zástupci NASA, včetně astronautů Johna Glenna a Johna Carpentera, s tím nesouhlasili. Argumentovali také tím, že převládající společenský řád by ženy v této roli neakceptoval. NASA nakonec požadovala, aby všichni astronauti byli absolventy testovacích programů pro piloty vojenských proudových letadel a měli inženýrské tituly. A v roce 1962 tyto požadavky nemohla žádná žena splnit.  

Williamem Lovelacem financovaný projekt pro ženy získal obnovenou pozornost médií, až když se první ženou ve vesmíru stala sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová v roce 1963. Sověti prostě chtěli být ve všem první. V reakci na tuto událost vyšel v amerických médiích článek kritizující NASA a americké činitele, kteří rozhodli v nedávné minulosti v neprospěch žen. Jména třinácti pilotek, které již dříve splnily předpoklady pro vesmírné mise, se dostala až poté na veřejnost. 

Čtěte také

Vláda oznámila zastropování cen benzinu a nafty na 13. října. Za litr nesmíte platit více než stanovený limit

13. 10. 2026

Druhou ženou v kosmu byly opět ruská kosmonautka Světlana Savická. Třetí ženou na světě, a současně první americkou, se stala až v roce 1983 dvaatřicetiletá Sally Rideová.

Zdroj: history.nasa.gov

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026