Fotografie Mléčné dráhy pořízená v Údolí měsíce vyhrála cenu za nejlepší fotku na světě
Sledovat v Google Zprávách
Noční snímek z argentinského Údolí měsíce upoutal pozornost poroty i lidí napříč světem. Zachycuje oblouk Mléčné dráhy nad zvláštní krajinou a v prestižní soutěži nakonec uspěl. Zároveň připomíná, proč je důležité chránit tmavou oblohu, na což se někdy zapomíná.
Mezi více než šesti tisíci fotografiemi z různých koutů světa se prosadil snímek „Cielo de San Juan“. Autorem je argentinský fotograf Gonzalo Santile, který ho pořídil v oblasti Ischigualasto. Té se často říká Údolí měsíce a je zapsaná na seznamu UNESCO, hlavně kvůli svým zvláštním skalním útvarům které působí skoro nepozemsky.
Porota Capture the Atlas nehodnotila jen to, jak snímek vypadá. Důležitá byla i technická náročnost. Fotograf zachytil celý oblouk Mléčné dráhy, tedy pás hvězd který na obloze vidíme jako mlhavý pruh. Ve skutečnosti jde o pohled zevnitř galaxie, díváme se směrem k jejímu hustému jádru.
Proč právě tento snímek uspěl
Organizátoři mluví o kombinaci více věcí. Nestačí jen hezký obraz, roli hraje i příběh, místo a způsob zpracování. Tady se to nějak sešlo dohromady, možná i díky samotné lokalitě.
Údolí měsíce má minimální světelné znečištění což je zásadní. Umělé světlo totiž zhoršuje viditelnost hvězd, někdy dost výrazně. Podle Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu žije dnes přes 80 procent lidí pod oblohou kde hvězdy skoro nejdou vidět.
Fotograf Gonzalo Santile sám upozornil, že práce v takhle chráněném prostředí není úplně jednoduchá. Každý krok je potřeba hlídat aby se krajina nepoškodila, což není vždy samozřejmé. I to dává snímku další význam, nejen estetický.
Jak vzniká podobná fotografie
Vyfotit Mléčnou dráhu není otázka náhody jak by se mohlo zdát. Fotografové plánují dopředu, klidně týdny. Sledují kde bude jádro galaxie, řeší fáze Měsíce i počasí. Ideální chvíle nastane když je jasno a Měsíc neruší svým světlem.
Obvykle jde o pár základních věcí:
- správný čas kdy je galaktické jádro viditelné
- místo bez světelného smogu
- dlouhá expozice fotoaparátu
Dlouhá expozice dovolí zachytit i slabé světlo hvězd, které okem skoro nevidíme. Výsledný snímek pak ukáže barvy a detaily které by jinak zanikly. Není to jen o technice i když ta hraje velkou roli.
Organizátoři soutěže sami říkají, že focení Mléčné dráhy má i jiný rozměr. Člověk se při tom vrací k noční obloze, kterou dnes často přehlížíme. A možná právě tohle rozhoduje u vítězných fotografií víc než by se čekalo.
Astrofotografie jako rostoucí fenomén
Podobné snímky zapadají do širšího trendu. Astrofotografie je čím dál populárnější, hlavně díky dostupnější technice a většímu zájmu lidí o vesmír. Není to už jen pro úzkou skupinu nadšenců.
Oblasti s tmavou oblohou z toho těží. Třeba sever Argentiny láká víc a víc návštěvníků, kteří chtějí vidět hvězdy bez rušivého světla. Místní se tomu přizpůsobují a podporují takzvaný astroturismus, i když to slovo nezní úplně přirozeně.
Vítězný snímek z Údolí měsíce ale není jen hezký na pohled. Připomíná i křehkost těchto míst. Pokud mají podobné scenérie zůstat zachované, bude potřeba omezit světelné znečištění a chránit krajinu víc než doposud.
Až se příště podíváte na noční oblohu možná si na to vzpomenete. Někdy stačí tma, trochu trpělivosti a správné místo kde hvězdy opravdu vyniknou.
Zdroje: infobae.com, capturetheatlas.com, darksky.org
