Zdravotní v roce 2026: Od kolika dnů nemoci dostanete peníze a kdy se vyplatí si raději vzít dovolenou
Sledovat v Google Zprávách
Není to vždy příjemné, protože ať už nemoc nebo nucená dovolená vždy něco ubírají. Nemoc ubírá peněz a nucená dovolená zase bere možný volný čas. Nepříjemností je už samotná pracovní neschopnost a skepsi pak ještě prohlubuje vědomí méně peněz nebo nulového volna do zbytku roku. Ale je to vždy o jistém vyvážení, kdy je lepší využít dovolenou nebo si raději nechat napsat neschopenku.
Nejprve je dobré si říct, jak si v dnešní legislativě stojí samotná neschopenka, protože ani to není obecně známý fakt. Prvních 14 dní hradí plat zaměstnavatel, ale jde pouze o 60 % hrubého platu. Od 15. dne nemoci tuto povinnost přebírá stát a konkrétně Česká správa sociálního zabezpečení. Maximální doba, po kterou je možné na nemocenské být, je pak 380 kalendářních dnů.
Během dovolené zůstává 100 % ze mzdy
Po 15. dní, kdy náhradu mzdy přebírá ČSSZ se také mění procento hrazené mzdy. Od 15. až do 30. dne jde stále o 60 %, ale pak už číslo stoupá. Od 31. do 60. dne se hradí 66 % denního vyměřovacího základu a od 61. dne už to je 72 % denního vyměřovacího základu. Jak si každý dobře všiml, již neplatí, že první tři dny se neplatí vůbec nic.
Když se pak podíváme na dovolenou, tu už máme zase všichni zmapovanou poměrně dobře. Takže není překvapením, že každý musí musí mít ročně minimálně 4 týdny nebo 20 pracovních dní placené dovolené. Během té doby každý stále pobírá 100 % mzdy. Nicméně pokud během dovolené člověk onemocní, tak stačí doložit neschopenku a dovolená se přerušuje. Vrátit se k ní můžete později.
A i zde vzniká šedá zóna, kdy se lidé často raději vrací do práce, protože nechtějí přicházet o peníze, jelikož 30% snížení platu je pro ně mnohdy devastační v krátkodobém horizontu. Pak se nelze divit, že na veřejnosti vidíme pracovat viditelně nemocné lidi. Jediným důvodem, proč pracují, je nízká mzda, kterou by museli ještě dál krátit.
Nemocenská je jedinou reálnou finanční podporou u delší neschopnosti
A teď samozřejmě mnoho jedinců řeší, jestli někdy není lepší využít při nemoci dovolenou, protože člověk nepřichází o peníze, ale přichází o volný čas. Jistý smysl to dává u krátkodobých onemocnění, jako je chřipka nebo angína, které se člověka drží zhruba 14 dní. V tu chvíli se samozřejmě jednoznačně nabízí využít kombinaci víkendu a dovolené, aby člověk nepřišle o peníze a přesto mu stále zbývá čas na nějakou pěknou chvilku u moře, pod stanem nebo na horách.
Jenže jakmile se projeví, že by pracovní neschopnost měla mít delšího trvání, tak už dilema samozřejmě odpadá. To se často projevuje při zlomeninách u manuálně pracujících a nebo u nástupu jiných vážných onemocnění. V moment, kdy je onemocnění delší než 14 dní, tak je neschopenka jednoznačnou záležitostí. Jde totiž často o jedinou finanční podporu, na kterou má člověk po 2 týdnech nemoci nárok. Také je třeba zmínit, že nelze čerpat dovolenou a nemocenskou společně. V případě, že člověk onemocní během dovolené, se dovolená odsouvá.
Navíc je potřeba počítat i s faktem, že se nemocenská vyplácí později, než je tomu u běžné mzdy. Vyplácí se zpětně až o měsíc. Také je třeba si následně pohlídat svůj nárok na dovolenou, protože při dlouhodobé pracovní neschopnosti se tento čas započítává do zameškaného času. Pravidla jsou zde ale složitější a je lepší si vše nechat ověřit.
Zdroje: Dostupný advokát, LeGlobal, CMS Law
