Změna času: Letos nás čeká dříve, než minulý rok. Už brzy zase posuneme ručičky hodin
Čas uhání jak zblázněný. Není to tak dávno, co jsme si na konci října měnili čas letní na čas zimní. Za dva měsíce nás zase čeká návrat k letnímu času. V roce 2026 je termín změny zimního času stanoven na 29. března. Oproti roku 2025 je to tedy o den dříve. Vloni se na letní čas přecházelo 29. března. Změnu času snáší lidé různě. Tu na jaře hůře. Protože náhle máme noc o jednu hodinu kratší. Pro ty, co to mají se změnou času horší, je vhodná určitá příprava.
Zimní a letní čas stále mění asi osmdesát zemí světa. Změna času na letní nastane v České republice poslední březnovou neděli, kdy se čas posune z 2:00 na 3:00.Změna se netýká jen naší republiky, ale také celé Evropské unie a většiny států Evropy. Výjimkou jsou například Islandu, Běloruska, Rusko a některých norské ostrovy (například Špicberky).
Jak se připravit na změnu zimního času na letní?
Důležitá je určitá prevence před negativními dopady změny času. Pokud vím, že se blíží změna času, můžu podniknout určité preventivní kroky. S přípravou je dobré začít s předstihem. Nejlepší je poznamenat si do kalendáře na stole nebo v mobilu, kdy přesně se změna času uskuteční. Pokud si nastavíte do události v kalendáři v elektronické podobě připomenutí třeba týden předem nebo dokonce opakované připomenutí, pomůže vám to v přípravě podle vašich představ.
Ve dnech či lépe až týdnech před změnou času postupně přizpůsobujte svůj spánek. Postupně měňte čas, kdy jdete na kutě a kdy vstáváte. Každý den posuňte dobu usínání o 15 – 30 minut, až se dostanete na čas, ve který budete usínat po změně času. Udržujte pravidelný režim spánku i po změně času. Snažte se každý den chodit spát i vstávat ve stejnou dobu včetně víkendů. Vystavujte se také co nejvíce dennímu světlu hned ráno. Tím podpoříte přirozený biorytmus vašeho organismu. Specificky dopadá změna času na malé děti. Podle odborníků by měly chodit ve dnech po změně času na delší procházky. Pokud navštěvují školku, měly by jim učitelky prodloužit poobědový odpolední spánek na delší dobu. To by dětem mělo pomoci dorovnat sníženou kvalitu spánku v nočních hodinách.

Zdravý životní styl je pozitivní nejen při změně času. Jezte ideálně vyváženou stravu. Cvičte či jinak pravidelně sportujte. Nepijte alkohol několik hodin před usnutím. Stejně tak nepijte před spánkem nápoje s obsahem kofeinu. Před usnutím použijte například určité relaxační rituály. Ty vám pomohou uklidnit mysl a připraví vás na klidný spánek. Může to být i obyčejná četba knihy. Případně můžete meditovat či pomalu cvičit, dělejte cokoliv, co vás může uklidnit. Světlo či jiné záření z elektronických zařízení jako jsou telefony a další podobné spotřebiče spánku nikdy moc neprospívá. A to ani v případě změny času. Vypněte ideálně spotřebiče alespoň hodinu před usínáním.
Co všechno ovlivňuje změna zimního času na letní?
Střídání času je podle některých odborníků v celkovém důsledku negativním zásahem do lidského života. Tak negativním, že vede nepříznivě ovlivňuje lidské zdraví. Horší to má být právě na jaře. Spoustě lidem se doslova rozhodí biologické hodiny. Jsou unavení a podráždění. Jejich spánek je nekvalitní. Někdo se probouzí uprostřed noci. Jiný dokonce nemůže vůbec usnout. „Studie spojují nedostatek spánku při přechodu na letní čas s dopravními nehodami, úrazy na pracovišti a potraty při umělém oplodnění. Zvyšuje se také riziko srdečního infarktu,“ varoval před několika lety v rozhovoru k tématu MUDr. Peter Šóš, lékař v oboru psychiatrie a spánkové medicíny.

Kromě lidského zdraví má změna času samozřejmě dopad na fungování různých služeb jako je provoz veřejné dopravy, vysílání rozhlasu a televize a obecně na mnoho dalších lidských činností. Přestože kdysi při zavedení změny času byl jeden z hlavních důvodů ekonomický, stále více ekonomů si myslí že tehdejší předpoklady a důvody již do velké míry pominuly a že dopad změny času dvakrát v roce je na ekonomiku v podstatě negativní. Výzkumy dlouhodobě ukazují, že energetický přínos je zanedbatelný, zatímco společenské a zdravotní dopady jsou hmatatelné. Klesá produktivita a zvyšuje se riziko dopravních nehod.
Výzkum London School of Economics ukázal, že změny času snižují životní spokojenost i pracovní výkon. Výzkumníci spočítali, že jen jarní posun o hodinu dopředu představuje nepředstavitelně velkou ztrátu blahobytu. V podmínkách ekonomik evropských států došli ke ztrátě 754 eur, tedy cca 18 tisíc korun na osobu ročně. Odborníci z Londýna dále došli k tomu názoru, že pokud bychom my Evropané tento systém střídání letního a zimního času opustili, mělo by to pro ekonomiku evropských států celkový přínos v řádu stovek miliard eur. V případě České republiky došli kalkulací k více než 200 miliardám korun ročně. Celkově spočítali, že ztráta české ekonomiky kvůli změnám času je více než 2000krát vyšší než její zisk z těchto změn.
Změna není na pořadu dne
Přestože Evropská Unie v roce 2019 zahájila aktivity k možnému zrušení letního a zimního času, zatím se členské státy nedokázaly dohodnout na kompromisu. A tak nás za 2 měsíce opět čeká náhlý přechod kratší spánek. Definitivní konec střídání časů je zatím v nedohlednu. Nezbývá než si vzít k srdci výše uvedená opatření a připravit se na konec března nejlépe, jak jen to jde.
Zdroje: iqmagazin.cz, idnes.cz, hrot24.cz