Každý Čech nad 30 let miloval tohle jídlo od své babičky. V Penny od čtvrtka za směšných 5 Kč
Existuje jedna tradiční pochoutka, kterou miloval snad každý, kdo vyrůstal v české domácnosti. Upozorňuje na ni nezaměnitelná vůně a chuť, která i po letech vyvolává vzpomínky. Třeba na návštěvu u babičky, která tuto dobrotu připravovala na každé Vánoce a Velikonoce. Nyní ji můžete sehnat v Penny pod 5 korun.
Kdo by tu kořeněnou vůni neznal? Klasické české jídlo máme neodmyslitelně spjaté se svátky zimy či jara. Na našich stolech se ale objevuje i kdykoliv během roku, třeba v podobě buchty nebo v kombinaci s tvarohovými knedlíky. Kromě typického aromatu na něho upozorňuje hnědá barva a sladká chuť.
I když se v dnešní době tradice vytrácejí, zřejmě každý Čech nad 30 let okamžitě poznal, o jakém pokrmu je řeč. A jistě ocení nabídku Penny, které ho od čtvrtka 17. dubna prodává za nízkou cenu.

Výslužka pro malé koledníky
K Velikonocům patří i perníky. Ten od značky Perníkář seženete v Penny za 4,90 Kč. Jedná se o 37% slevu z původních 7,90 Kč. Za stejnou cenu v regálech najdete také produkt od Enjoy, značky supermarketu, která zákazníkům nabízí sladkosti.
Pokud ještě nemáte nakoupeno na výslužku pro malé koledníky, právě teď je ideální čas doplnit si zásoby. Akční sleva platí až do středy 23. dubna, takže to na Velikonoční pondělí bez problémů stíháte.
Historie perníku v českých zemích
Perník má v českých zemích dlouhou a bohatou tradici. První zmínka o tomto sladkém pečivu na našem území pochází již z roku 1335, kdy se prodával během vánočních svátků v Turnově. Pekařům, kteří se věnovali jeho přípravě, se říkalo „caletníci“ nebo odbornějším termínem „artopiperisté“.
Kdo by čekal, že se pekl z té nejlepší mouky, mýlil by se. Ačkoliv šlo o slavnostní pochoutku, které se většinou připravovaly z kvalitní pšeničné mouky, k výrobě perníku se původně používala mouka žitná.
Těsto se dochucovalo směsí aromatického koření, jako byla skořice, hřebíček, fenykl, anýz, badyán, kardamom nebo koriandr. Každé pekařství či rodina tak měly svou originální recepturu, která měla stejný základ, ale jiné dochucení. Rozdíly byly i v použitých sladidlech. Nejlepší kvalitu představoval perník bílý, vyrobený z medu. Červený typ kombinoval med se sladkým sirupem a černý byl slazen výhradně sirupem.
Podoby perníků byly různorodé a vznikaly pomocí dřevěných forem. Běžně se vyráběly ve tvaru zvířat, postav, náboženských symbolů nebo čertů, kočárů či písmen. Velkou oblibu si získala také perníková srdce, která dodnes slouží jako dárky z poutí.
Pardubický perník z Hradce Králové
Zajímavostí je, slavný pardubický perník má svůj původ v Hradci Králové. Recept na vyhlášenou specialitu ale odkoupil tehdejší majitel Pardubic, Vilém II. z Pernštejna. Jeho výroba se tak přesunula do města, které si s touto pochutinou v současnosti nejvíce spojujeme a které má na produkt dokonce ochrannou známku.
Vedle pardubického perníku jsou známé také miletínské modlitbičky z Podkrkonoší nebo originální „tatarské uši“ pocházející ze Štramberka v Podbeskydí.
Kromě klasického cukroví je v tuzemsku hojně rozšířená i varianta z plechu v podobě měkké a nadýchané buchty, kterou nejčastěji doplňuje marmeláda a čokoládová poleva. V této formě se perník objevuje i mezi cukrovinkami na pultech obchodů.

Původ slova perník
Málokdo ví, že český název „perník“ má svůj původ ve slově „pepř“. Původně se totiž toto pečivo nazývalo „peprník“, podobně jako německé „Pfefferkuchen“. Odkazuje to na doby, kdy se do těsta přidával i pepř, což může dnešním strávníkům znít poněkud zvláštně.