Budeme spát o hodinu méně. Kdy si v roce 2025 přesuneme hodiny ze zimního na letní čas?

Je to tady zase. Jedna noc v roce se záhadně zkrátí, budík ráno zvoní podezřele brzy a my máme pocit, že jsme zmatení jako včely. I v letošním roce ve dvě ráno přesuneme ručičky o hodinu dopředu. To znamená jediné – spánek se zkrátí, ale večery se konečně protáhnou.

Oficiálně správným a původním časem je zimní. Ten letní jsme si přidali do kalendáře kvůli úsporám energie. Myšlenka byla jednoduchá, když se posune čas, nebude potřeba od rána tak brzy svítit. Jenže doba se změnila. Dnes už většina továren běží nonstop, svítíme úspornějšími LED žárovkami, které skoro nic nežerou, a hlavní spotřebiče v domácnostech také jedou bez ohledu na denní dobu. Takže úspory už jsou to spíš teoretické.

Jak se změna spánku projevuje na zdraví

A nejen to. Lékaři už dlouhá léta varují, že pravidelné střídání času rozbíjí naše biologické hodiny. Někteří lidé se se změnou vyrovnají za pár dní, jiní se cítí rozhození týdny. Spánkový rytmus, soustředění, ba dokonce i kardiovaskulární zdraví, to všechno může změna času ovlivnit. „Střídání časů přímo nepoškozuje zdraví člověka. Ale není to přirozené a změna určitě neprospívá lidskému organismu. Jde o náhlý a nepřirozený zásah do našich biorytmů,“ potvrzuje na webových stránkách Nemocnice Pardubického kraje Petr Geier, který vede Neurologickou kliniku Pardubické nemocnice.

Kdy přesně si posuneme hodinky

V roce 2025 se na letní čas přepneme v noci 30. března, kdy se ve dvě ráno ručičky přesunou rovnou na třetí hodinu. To znamená, že si užijeme o hodinu méně spánku, ale zase si večer užijeme delší světlo. Letní čas pak budeme mít až do neděle 26. října, kdy se vrátíme zpět k zimnímu režimu a o jednu hodinu si naopak přispíme. Tento rytmus střídání se drží už desítky let. Vždy poslední březnovou neděli přecházíme na letní čas a poslední říjnovou neděli se vracíme k tomu původnímu.

Proč se změna času nezrušila, když ji skoro nikdo nechce

Pravidelné posuny času přitom vadí podle průzkumu agentury STEM/MARK 67 procentům Čechů. Lidem ve věku od 15 do 30 let nevyhovuje necelé polovině, mezi 45 až 64 lety věku nesouhlasí se změnou dokonce 83 procent. Odvíjí se to především ve schopnosti adaptace našeho organismu na tyto změny. Mladší generace změnu času příliš neřeší a nový režim přijmou v podstatě ze dne na den, ale starší lidé se s časovým posunem vyrovnávají mnohem hůř. Ačkoliv se už roky mluví o zrušení, evropské země se stále nemohou dohodnout. Jižní země preferují zachovat čas, naopak severské země preferují zimní čas. Evropská komise tak nechala rozhodnutí na později, a tak střídání času by mělo pokračovat minimálně do roku 2026.

Výhody a nevýhody posunu času

Překvapivě tu jsou ale i některé výhody. Letní čas s sebou přináší delší světlo večer, což znamená, že můžeme večer trávit více času venku, máme lepší náladu a menší spotřebu umělého osvětlení. Statisticky jsou s delšími dny lidé i více aktivní. Ale pokud jde o zdravotní dopady, je situace horší. Několik studií ukázalo, že v týdnu po změně času roste počet infarktů, zvyšuje se riziko dopravních nehod a mnozí lidé trpí únavou a sníženou produktivitou. O to hůř to nesou „sovy“, tedy ti, kteří jsou přirozeně aktivní spíše večer.

Co nás čeká dál

Zatím je jisté jediné, i v roce 2025 budeme muset přeřídit hodinky. Letní čas začne 30. března a skončí 26. října. A zda se jednou dočkáme jeho zrušení, to je stále ve hvězdách. A pokud patříte mezi citlivější spáče, zkuste se na změnu připravit postupným posouváním spánkového režimu. Jinak si první den v letním čase možná budete zase připadat jako zombie.