Rozlučte se se sněhem. Letos ho nejspíš uvidíte naposledy

Zimní radovánky pod pokrývkou sněhu se postupně stávají minulostí. Sníh, který dříve patřil ke každodennímu obrazu českých měst během zimy, dnes mizí před očima. Odborníci upozorňují, že vlivem klimatických změn by v nížinách mohly zimy bez sněhu být brzy naprostou normou. Tato změna má přímý dopad na přírodu, zemědělství i lidské zvyky.

Většina z nás si ještě pamatuje zimy, kdy sníh pokrýval městské ulice po týdny a děti trávily volný čas sáňkováním nebo stavěním sněhuláků. V roce 2010 například v Praze na Štědrý den leželo až 10 centimetrů sněhu. Tato doba je však nenávratně pryč. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se počet dnů se sněhovou pokrývkou v nížinách za poslední dekády výrazně zkrátil – z průměrných 45 dnů na méně než 30 ročně.

Klimatické změny mění charakter zim

Odborníci na klima varují, že za úbytkem sněhu stojí především globální oteplování, které se výrazněji projevuje právě v zimních měsících. Průměrná teplota v České republice od 60. let 20. století vzrostla přibližně o 1 °C. V nížinách se tak v zimních měsících stále častěji objevují dešťové přeháňky místo tradičního sněžení.

Změny v zimním počasí nejsou izolovaným jevem. Celý středoevropský region čelí obdobným trendům. Evropa je podle vědců jedním z regionů, kde se klima otepluje rychleji než ve zbytku světa.

Sníh a jeho význam pro přírodu

Sníh plní v přírodě nezastupitelnou funkci. Působí jako přirozená izolace pro rostliny, chrání je před mrazem a zároveň poskytuje vláhu pro vegetaci na jaře. Bez sněhu dochází k nedostatku vody v půdě, což může vést k častějším suchům a problémům v zemědělství.

„Ztráta sněhové pokrývky má přímý dopad na koloběh vody. Řeky a podzemní zdroje vody jsou na jaře doplňovány právě táním sněhu. Jeho úbytek znamená, že tento proces je narušen,“ upozorňuje hydrolog Martin Hrádek pro iRozhlas.cz.

Co přinese budoucnost?

Podle modelů klimatu by do poloviny století mohly být zimy v nížinách zcela bez sněhu. Sníh se tak pravděpodobně stane výsadou horských oblastí. Tento vývoj ovlivní nejen tradiční zimní sporty, ale také ekonomiku, například turistický ruch.

„Je nutné přizpůsobit infrastrukturu i zvyky změnám, které přicházejí. Bez zásadního omezení emisí skleníkových plynů bude tento trend pokračovat,“ varuje klimatolog Jan Novák.

Jaké kroky je třeba podniknout?

Boj proti klimatickým změnám je klíčový pro zmírnění dopadů, jako je ztráta sněhové pokrývky. Mezi doporučená opatření patří snižování emisí, přechod na obnovitelné zdroje energie a adaptace krajiny na změny klimatu.

Pro většinu z nás to znamená i změnu chování v každodenním životě. Šetření energií, využívání veřejné dopravy nebo podpora místní produkce mohou pomoci zmírnit zátěž na planetu.

Sníh, kdysi neodmyslitelný symbol zim, se v nížinách stává vzácností. Zimy bez sněhu jsou předzvěstí změn, kterým se budeme muset přizpůsobit. Dokud však máme možnost užít si bílé pokrývky, měli bychom si ji vážit a učinit kroky k ochraně klimatu pro budoucí generace.

Co je globální oteplování

Globální oteplování je dlouhodobé zvyšování průměrné teploty na Zemi, které je způsobeno především lidskou činností. Hlavním viníkem tohoto procesu jsou emise skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý (CO₂), metan a oxid dusný, které vznikají spalováním fosilních paliv, odlesňováním nebo zemědělskou výrobou. Tyto plyny zachytávají teplo v atmosféře, což způsobuje postupné zvyšování teploty. Důsledky globálního oteplování zahrnují tání ledovců, zvyšování hladiny moří, extrémní výkyvy počasí a úbytek biodiverzity.