7. 9. 2023 8:23

Indická sonda Chandrayaan-3 přináší důležité objevy. Na Měsíci zaznamenala seismickou aktivitu. Poslední data jsou ze 70. let

Indická sonda, která přistála na Měsíci v rámci mise Chandrayaan-3, možná zaznamenala první seismické údaje na Měsíci od 70. let minulého století, informuje server Science Alert. Pokud se tyto informace potvrdí, získají vědci cenné informace, které jim pomohou pochopit strukturu Stříbrné zeměkoule.

Sonda Chandrayaan-3 přistála na Měsíci poblíž málo prozkoumaného jižního pólu 23. srpna v rámci historické mise. Od té doby sbírá data, která vědcům poskytnou řadu cenných informací o Stříbrné zeměkouli a její struktuře. Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) oznámila, že přístroj mimo jiné provedl vůbec první měření plazmového prostředí v blízkosti povrchu Měsíce nad jižní polární oblastí. Z jeho předběžného hodnocení vyplývá, že plazma v blízkosti měsíčního povrchu je poměrně vzácná.

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

Chandrayaan-3 shromažďuje údaje o Měsíci

Při výzkumu pomohl jeden z přístrojů sondy Chandrayaan-3, ILSA, který se používá k měření seismické aktivity na Měsíci. Jedná se o první přístroj založený na technologii mikroelektromechanických systémů (MEMS) na Měsíci. Umožnil mimo jiné zaznamenávat pohyby roveru Pragyan a dalších užitečných nákladů. Přístroj rovněž zaznamenal událost, k níž s největší pravděpodobností došlo 26. srpna 2023. Vědci se domnívají, že šlo o přírodní jev, například zemětřesení, ale jeho zdroj se stále zjišťuje.

„Hlavním cílem sondy ILSA je měřit vibrace země, které vznikají v důsledku přirozených zemětřesení, nárazů a umělých událostí. Vibrace zaznamenané během navigace roveru 25. srpna 2023 jsou znázorněny na obrázku. Kromě toho je zobrazena i zřejmě přírodní událost zaznamenaná 26. srpna 2023. Zdroj této události se v současné době zkoumá,“ vysvětluje ISRO ve svém prohlášení.

Jedná se o mimořádně vzrušující údaje. Nejpřesnější seismické údaje o Stříbrném glóbu jsou ty, které byly shromážděny v rámci programu Apollo na konci 60. a v 70. letech 20. století. Další informace o struktuře a zvláštnostech Měsíce, zejména jeho nitra, by proto mohly odborníkům pomoci vyřešit mnoho dosavadních hádanek.

Čtěte také