Veškerý život na Zemi pochází z jediného předka. A je mnohem starší, než jsme si mysleli
Sledovat v Google Zprávách
Věda nám každý den přináší stále nové a nové poznatky, které mohou někdy i úplně od základu změnit náš pohled na svět. Jedním z nich je i nedávný objev dotýkající se samotného původu lidstva. To však není vše. Výzkumníkům se podařilo zmapovat vývoj všech živých bytostí natolik detailně, že nejspíš objevili společného předka úplně všech pozemských organismů. Přezdívá se mu zkratkou LUCA a je nejspíš mnohem starší, než jsme si původně mysleli!
LUCA je zkratkou pro Last Universal Common Ancestor. To ve volném překladu znamená poslední univerzální společný předek. Jak již jeho název napovídá, jedná se o organismus, ze kterého se postupně vyvinuli všichni ostatní živočichové. Mělo by zřejmě jít o prokaryotní buňku, která ve vývoji předcházela všemu od jednoduchých bakterií, až po ty největší mnohobuněčné organismy. Vědci nyní zjistili, že se na Zemi tato buňka objevila mnohem dříve, než si původně mysleli.
Miliardy let vývoje
O tom, že za všemi živoucími bytostmi Země musí být jediný organismus, vědci věděli už delší dobu. Nový je však objev toho, že byl ve skutečnosti o miliony let starší, než naznačovaly původní teorie. Podle těch se první život, ze kterého jsme se úplně všichni vyvinuli, objevil na planetě Zemi před čtyřmi miliardami let. To je zhruba šest set milionů let po zformování planety. Nejnovější poznatky však naznačují, že společný vývoj Země a života na ní trval ještě déle.
Podle posledních informací totiž se LUCA objevil na planetě o přibližně dvě stě milionů let dříve. Tedy zhruba před 4,2 miliardami let. Aby k tomuto zjištění vědci došli, museli vývojovou linii sledovat pozpátku. Zaměřili se na druhy se společným předkem a sledovali zpětně mutace, které je rozdělily na různé vývojové větve. S použitím speciální biologické rovnice došli následně k tomu, že první mikroorganismy se na Zemi začaly objevovat asi čtyři sta milionů let po jejím zformování.
Složitý jednobuněčný organismus
Se zjištěním stáří organismu LUCA se však vědci ani zdaleka nespokojili. Posvítili si i na strukturu a životní funkce, které tato eukaryota měla. I když se tedy stále jednalo o jednobuněčný organismus, vědce překvapilo několik objevů. Zřejmě měla vyvinutý imunitní systém. To znamená, že naši předci bojovali s viry a škodlivými bakteriemi už v dobách Hadeánské éry, tedy v nejstarším eonu v geologickém vývoji Země. „Je jasné, že LUCA naplno využíval a měnil své okolí dle vlastních potřeb. Je však téměř jisté, že na Zemi zdaleka nebyl sám,“ vysvětlil spoluautor studie Tim Lenton.
„Jejich trus nejspíš sloužil jako potrava pro celou řadu jiných mikroorganismů. Například metanogenů,“ pokračoval. To jsou bakterie, které produkují metan. V dnešní době na ně můžeme především narazit v mokřadech a v trávicích traktech některých přežvýkavců. „Taková živočišná sbírka by dokázala vytvořit nezávislý ekosystém,“ dodal Lenton. I když se podařilo určit stáří a celou řadu dalších věcí ohledně našeho společného předka, vědci stále neznají všechny odpovědi. Jak přesně vývoj probíhal zůstává nadále záhadou.
Život na jiných planetách
Vzhledem k tomu, jak rychle se LUCA na naší planetě objevil, je podle autorů studie možné, že k podobným procesům dochází i na jiných planetách. „Myslím si, že tato Gaiovská biosféra není nic neobvyklého. Předpokládám proto, že život na jiných planetách v budoucnu určitě objevíme,“ uzavřel Lenton.
Zdroje: Guardian, Popularmechanics
