Když jsem zjistila pravdu o zelenině z Lidlu a Kauflandu, změnilo mi to pohled na nakupování

Doby, kdy jsme si banány a pomeranče mohli koupit maximálně před Vánoci, jsou nenávratně pryč. V současnosti si můžete nakoupit libovolné plody prakticky v kteroukoliv roční dobu. Napadlo vás ale někdy přemýšlet o tom, co vše je potřeba k tomu, aby se exotické druhy ovoce a zeleniny ocitly na pultech našich obchodů? 

Všichni nejspíš tušíme, že velká část ovoce a zeleniny se do Česka dováží ze zahraničí. Kdyby tomu tak nebylo, mnoho druhů bychom znali pouze z encyklopedie. Jiné bychom si zase mohli dopřát pouze v době, kdy přirozeně dozrávají v našem podnebí. 

Doprava těchto potravin je ale poměrně náročný a dlouhý proces. Víte, co všechno se s ovocem a zeleninou děje, než si je budete moci v nákupní tašce odnést ze supermarketu do vlastní lednice? 

Transport ovoce a zeleniny je složitý

Už jen samotná cesta v kamionu je problematická. Může totiž trvat od několika dní dokonce až po týdny v případě toho nejexotičtějšího zboží. Než doputuje do Česka, mohlo by se stát, že už bude ve stavu, kdy se nebude hodit ke konzumaci, a tedy ani k prodeji.

Proto se mnohdy ovoce vozí ještě nezralé a dozrává v průběhu transportu. Jindy se zase vozí ve speciálně upravených vozech, které umožňují ovoce a zeleninu zamrazit. Jakmile dorazí do cílové destinace, čeká je další dozrávání. 

Ve skladech se dané potraviny umisťují do takzvaných dozrávacích boxů. V těch čekají několik dní, než mohou být naskladněny v supermarketech. Velmi často ale v době nákupu vlastně nejsou úplně zralé. To se stává například u banánů, avokáda nebo třeba broskví. 

V Česku některé druhy farmáři nechtějí pěstovat

Některé druhy ovoce a zeleniny se sice v Česku vypěstovat dají, ovšem nemohly by být dostupné celoročně. Z toho důvodu se k nám rovněž vozí ze zahraničí. Například jablka by sice mohla být skladována, přesto ale častěji narazíme na ta, která pocházejí z dovozu, než na ta tuzemská.

Důvodů je několik. Roli může u některých druhů hrát fakt, že jiné státy mohou mít pro pěstování dané odrůdy lepší podmínky. Někdy je zase potíž v tom, že v Česku není dostatek zemědělců, kteří by se produkci konkrétní plodiny věnovali. 

To má bohužel neblahý dopad na ceny. Do celkové částky je totiž nutné zahrnout peníze, které je nutné uhradit za dopravu, skladování a dozrávání. Vypěstovat je v Česku by jistě stálo méně. Pokud ale není nikdo, kdo by tuto práci odvedl, nezbývá než se poohlédnout za hranicemi. 

Putování potravin má své klady i zápory. Pozitivem je bezesporu to, že se nemusíme spoléhat na domácí zásoby a můžeme si dopřát vše, na co zrovna máme chuť. Díky tomu máme pestřejší jídelníček. 

Odkud se ovoce a zelenina dováží

Na druhou stranu je potřeba si přiznat, že co se týká chuti, jednoznačně poznáte rozdíl například mezi jahodou, kterou jste si koupili od farmáře nebo vypěstovali sami, a jahodou, která dozrála v polském skleníku pod umělým osvětlením. 

Odkud se k nám nejčastěji dováží? V případě ovoce se jedná o oblasti jako Itálie nebo Španělsko. V případě těch exotičtějších plodin to je Jižní Amerika. Zboží sem putuje nejprve lodí, teprve poté se nakládá do kamionů. Celkově může taková cesta trvat tři týdny nebo déle. 

Existují ale také plodiny, které se k nám dopravují letecky. Které to jsou, prozradil dopravce exotického ovoce Zdeněk Haman pro iDnes.cz. 

„Hlavně čerstvé bylinky z Izraele, Egypta nebo plodiny, jako jsou physalis, marakuja, papája, ostružiny, maliny, borůvky, z jižní Afriky především baby zelenina a mnohé další. Jsou to většinou dražší produkty a rychle podléhají zkáze. Přeprava letadlem je mnohonásobně dražší než přeprava lodí. Cena letecké přepravy může tvořit až dvacet procent ceny importovaného zboží,“ uvedl.