Je rozhodnuto: Penny ani Albert nesmějí prodávat toto ovoce. Náhrada neexistuje

Ovoce si dáváme ke svačině, do jogurtu, do kaše i jen tak na chuť. Většina z nás má doma vždycky pár jablek nebo banánů pro případ, že přijde chuť. Patří mezi nejzdravější potraviny vůbec a díky své přirozené sladkosti je oblíbené u dětí i dospělých. Na talíři je skoro každý den, ať už jde o klasické české hrušky, šťavnaté broskve nebo exotické mango.

Jenže málokdo ví, co všechno se musí stát, než se takové ovoce vůbec dostane do regálů obchodů. V supermarketech jako je Penny, Albert nebo třeba Tesco totiž rozhodně nenajdete ovoce jen tak od někoho. Aby si zákazník mohl koupit obyčejné jablko, stojí za tím pořádná spousta zákonů, přísných norem a kontrol. A kdo pravidla nesplní? Ten má jednoduše smůlu, prodávat nesmí, i kdyby jeho úroda vypadala sebelíp.

Ovoce bez splnění podmínek nemá šanci

Supermarkety nejsou tržiště, kde si každý může vystavit, co se mu zrovna urodilo. Aby se ovoce dostalo do regálů velkých obchodních řetězců jako je Penny nebo Albert, musí splnit celou řadu přísných kritérií. Nejde jen o to, jak vypadá. Důležitá je i jeho zdravotní nezávadnost, původ, způsob balení nebo správné značení.

V případě nejčastěji prodávaných plodů, jako jsou jablka, hrušky, citrusy nebo broskve, se dokonce uplatňují takzvané zvláštní obchodní normy. Ty určují, do jaké třídy kvality ovoce patří. Co nevyhoví, to se na trh nedostane. A to platí i v případě, že by šlo o jinak zdravotně nezávadný plod.

Ovoce se podle norem rozděluje do tří jakostních tříd: výběrová, I. třída a II. třída. Čím vyšší třída, tím přísnější podmínky. Například u jablek se hodnotí nejen velikost a tvar, ale i zbarvení slupky, přítomnost teček, skvrn nebo mechanických poškození.

Rozhoduje i to, co není vidět

Jednou z hlavních podmínek pro prodej ovoce v Česku je zdravotní nezávadnost. Ovoce nesmí obsahovat nebezpečné množství pesticidů, zbytky hnojiv, plísně ani jiné kontaminanty. V rámci pravidelných kontrol proto Státní zemědělská a potravinářská inspekce odebírá vzorky a testuje je na přítomnost škodlivin.

Na trh se tak nedostane ovoce, které by mohlo ohrozit zdraví spotřebitele, ať už pochází odkudkoli, z českého sadu nebo z dovozu. Pokud některá ze zásilek neprojde testem, do regálů se vůbec nedostane. A v případě, že už by se ovoce náhodou prodávalo, obchodníci mají povinnost ho ihned stáhnout.

Z hlediska bezpečnosti se přihlíží i ke skladování a přepravě. Například jahody nebo maliny musí být udržovány v chladu, jinak hrozí rozvoj plísní. Banány zase nesnesou příliš nízké teploty, ty by jim totiž uškodily. I při manipulaci se musí dodržovat přísná hygienická pravidla.

Důležité je také značení

Zákon také ukládá jasné požadavky na to, jak má být ovoce označeno. Na regálu nebo obalu musí být uvedeno, odkud pochází, tedy země původu. Dále druh, jakostní třída, velikost plodu nebo čistá hmotnost.

Například u jablek je běžné, že zákazník ví, jestli kupuje odrůdu Gala, Golden Delicious nebo Jonagold. U citrusů nebo hroznů se zase uvádí i velikostní třída podle průměru plodu. U baleného ovoce nesmí chybět identifikace balírny nebo dodavatele. Krájené nebo předpřipravené ovoce má ještě přísnější pravidla. Musí být zabalené, označené datem spotřeby a uchovávané v chladu. Pokud některý z těchto údajů chybí nebo je nepravdivý, ovoce se nesmí prodávat.