Konec šikany zaměstnanců na pracovištích. Vláda zakázala největší ohavnost

Zaměstnanci v českých firmách si dlouhodobě stěžovali na nadměrné sledování pomocí kamer. Nyní se situace zásadně mění. Vláda i inspektoři práce zpřísnili pravidla a v mnoha případech označili takové monitorování za protiprávní. Zpřesněný a důsledněji uplatňovaný výklad pravidel má zamezit tzv. „digitální šikaně“, která překračuje rámec legální kontroly zaměstnanců a porušuje jejich právo na soukromí.

Podle Státního úřadu inspekce práce se zneužívání kamerových systémů objevuje častěji, než se dříve předpokládalo. Záznamy zaměstnanců pořizované bez jednoznačně oprávněného důvodu jsou v rozporu s platnou legislativou. V jednom z oficiálních případů byla v jedné společnosti sledována kuchyň, kde zaměstnankyně obsluhovala personál. Zaměstnavatel tvrdil, že kamera chrání majetek, ale inspekce konstatovala, že systém sloužil ke kontrole práce, nikoliv k ochraně hodnot.

Takové chování je podle inspektorů nepřijatelné. „Zaměstnavatel nesmí instalovat kamery, pokud k tomu nemá zcela konkrétní a věcný důvod, který nelze vyřešit jiným způsobem,“ shrnují odborníci. Kontrola musí být přiměřená, nezbytná a odůvodněná, jinak dochází k zásahu do práv zaměstnance.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Práva zaměstnanců

Nařízení GDPR jasně uvádí, že kamerové systémy lze používat jen tehdy, pokud je to nezbytné například pro ochranu majetku nebo zdraví osob. Klíčové je přitom hledisko proporcionality, tedy posouzení, zda je daný zásah úměrný sledovanému cíli. Pokud existují jiné způsoby kontroly, měla by být kamera odstraněna.

„Někdy to připomíná orwellovský svět. Kamera snímající pracovní stůl bez přítomného důvodu je zásah do důstojnosti člověka,“ uvedl jeden z právníků zaměřujících se na ochranu osobních údajů.

V praxi to znamená, že zaměstnavatelé musejí důkladně zvážit, kde a proč chtějí kamery instalovat. Oprávněným důvodem může být například pokladna, trezor nebo vstupní dveře do provozovny. Rozhodně sem však nepatří například celodenní sledování zaměstnanců u výrobní linky, v kancelářích či skladech.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Pokuty a přísnější dozor

V případě, že dojde k prokázání porušení pravidel, hrozí zaměstnavatelům vysoké sankce. V jednom z posledních známých případů byla firmě uložena pokuta v hodnotě několika set tisíc korun právě za neodůvodněné sledování zaměstnanců.

Kamerové systémy by měly být až krajní možností, nikoliv běžnou normou. Jejich provoz musí být řádně evidován, zaměstnanci o něm musí být informováni a záznamy nesmějí být uchovávány déle, než je nutné. Jakékoliv porušení těchto pravidel může vést nejen k pokutám, ale i k poškození dobrého jména firmy.

Kontroly ze strany Státního úřadu inspekce práce i Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) jsou stále častější a zaměřují se právě na přiměřenost a účelnost nasazení techniky.

Čtěte také

Evropa dává sbohem americkému GPS: Evropský navigační systém je konečně hotový

19. 5. 2026

Zaměstnanci mají nově větší ochranu

Výklad současné legislativy se jasně posouvá ve prospěch ochrany zaměstnanců. Vládní orgány i právní experti se shodují, že nepřiměřené sledování je v rozporu s ústavními právy a v případě sporu má zaměstnanec výrazně lepší pozici než v minulosti.

Zaměstnanec má právo na důstojné pracovní podmínky, což znamená i možnost vykonávat svou činnost bez nepřetržitého kamerového dozoru. V případě, že má podezření na porušení pravidel, může se obrátit na inspekci práce, která situaci prošetří. Z nedávné praxe vyplývá, že podobné podněty jsou často uznány jako oprávněné a dochází k nápravě.

„Situace, kdy jsou zaměstnanci sledováni během celé osmihodinové směny bez jasného odůvodnění, je udržitelná jen stěží. Ochrana důstojnosti a soukromí musí být prioritou,“ shodují se odborníci.

Čtěte také

Do Česka za pár hodin dorazí bouřka. Víme, jakou oblast zasáhne jako první

6. 5. 2026

Konec špehování

Konec plošného sledování zaměstnanců kamerami lze vnímat jako důležitý signál směrem ke kultivaci pracovního prostředí v Česku. Záznamové systémy bez jasného účelu a transparentnosti přestávají být tolerovány.

Postoj vlády i inspekce práce znamená, že tzv. „kamerová šikana“ už není přehlížena ani tiše tolerována. Ochrana lidských práv na pracovišti se posouvá do centra zájmu a zaměstnanci získávají reálné nástroje, jak se proti nelegálním praktikám bránit.