Jsem neorolog a po 30 letech praxe jsme zjistil, co nejlépe stimuluje paměť a kognitivní funkce
S přibývajícím věkem často paměť neslouží jako dřív. A proto je třeba ji neustále podporovat. Není přitom nutné zobat různé doplňky stravy. Posílíte ji i naprosto jednoduchými způsoby a zadarmo.
Paměť je jednou z nejdůležitějších schopností centrální nervové soustavy. Jak ovšem člověk stárne, začíná se paměť „opotřebovávat”. V důsledku toho lidé často zapomínají, nevybavují si zážitky, které prožili, a v těch horších případech mají i problém s rozpoznáváním známých tváří.
Přitom není nijak složité o paměť pečovat a udržovat ji v co nejlepším chodu. Určitý vliv na ni má strava. Funkci mozku například skvěle podporují vlašské ořechy, brokolice, listová zelenina a také nejrůznější semínka, třeba lněná či chia. Nejvíce se ale na paměti odráží naše chování. Co dělat, aby paměť dobře sloužila?
Spánek na prvním místě
Spánek je pro tělo extrémně důležitý. Dochází během něj nejen k odpočinku, ale také k regeneraci tkání, buněk, svalů a pochopitelně i mozku. Mozek zároveň zpracovává informace, které jste během dne získali, třídí myšlenky a vzpomínky a vyrovnává se s různými emocemi.
Je proto jasné, že pokud se nám dlouhodobě nedostává kvalitního a dostatečně dlouhého spánku, kognitivní funkce včetně paměti postupně degradují. To se pak projevuje nejen zapomětlivostí, ale také poruchou pozornosti, zhoršenou schopností se učit, rozhodovat se a myslet.
Každý den byste měli spát zhruba 7-9 hodin. Snažte se před ulehnutím do postele vyvarovat používání elektronických zařízení, jejichž modré světlo udržuje mozek v pozoru, a proto je pak komplikovanější rychle usnout. Zároveň modré světlo negativně ovlivňuje i samotnou kvalitu spánku. Namísto telefonu tak sáhněte třeba po dobré knize.

Pohyb nejen pro zdraví těla
Pravidelné cvičení je stěžejní nejen pro zachování zdravé hmotnosti a pohyblivosti, ale také má blahodárný účinek na mozek. Bylo prokázáno, že děti, které pravidelně sportovaly, dosahovaly ve školách mnohem lepších výsledků než ti, pro které byl pohyb prakticky cizí. Lidé, kteří se často hýbou, mají obecně mnohem lepší rozhodovací schopnosti, paměť a další kognitivní funkce.
Dospělý člověk by se měl hýbat minimálně 150 minut týdně. Nemusíte se přitom hnát hned do posilovny. Bohatě postačí jít na procházku, přičemž půjdete rychlejším tempem. Anebo si doma u televize zacvičte jógu. Počítá se například i práce na zahradě a pochopitelně i úklid. Pohyb je zkrátka důležitý a nijak zvlášť nezáleží na tom, v jaké podobě se mu věnujete. Stěžejní je, že se hýbete.

Aktivní mysl
Aby mozek nestárnul příliš rychle, musíte ho zaměstnat. Neseďte doma u televize či počítače. Vyražte ven, běžte se projít, popovídejte si s přáteli anebo rodinnými příslušníky. Komunikace a socializování se mozku velmi prospívá. Kvalitní konverzace jej pak opravdu dobře stimuluje a zároveň rozvíjí. Vyplatí se také chodit do divadel, kin, na výstavy či různé přednášky a besedy.
Paměť a další kognitivní funkce pak můžete rozvíjet různými hlavolamy. Anebo luštěním křížovek, osmisměrek a sudoku. Nejen že se příjemně zabavíte, ale také procvičíte mozkové závity. A hodně čtěte. Nezáleží ani tak na tom, zda budete číst nějaké časopisy o slavných lidech anebo odbornou literaturu, čtení je prospěšné v jakékoliv podobě a posiluje mozek. Navíc obohacuje i vaši slovní zásobu.
Svůj mozek byste měli také překvapovat. Dělejte nečekané věci a nebojte se sami se sebou experimentovat. Začněte například studovat nějaký cizí jazyk, vyrazte na dovolenou, objevujte místa, která jste dosud neprobádali, poznávejte nové lidi a vytvářejte si nové zážitky.