Čechům končí blahobyt. Z Německa přicházejí špatné zprávy

Německo, ekonomický gigant Evropy, čelí nejhlubší krizi od globální finanční krize v roce 2009. Ačkoli se to zdá vzdálené, dopady se již začínají projevovat i v Česku, neboť naše ekonomika je s Německem pevně propojena. Každá čtvrtina českého exportu míří přes Rýn, a to není jen o autech nebo strojích. Jde o pracovní místa, investice a stabilitu, kterou Německo dlouhodobě zajišťovalo. Ale teď se vše mění.

Proč je Německo v krizi? Čelí pěti hlavním problémům, které se postupně sčítají do ekonomické bouře. Za prvé jde o energetickou závislost na Rusku. Po invazi na Ukrajinu Moskva zastavila dodávky plynu, což zvýšilo náklady na energie pro průmysl na dvojnásobek oproti konkurenci v USA nebo Číně. To zdražilo výrobu oceli, chemikálií nebo skla – oborů, které jsou klíčové pro export.

Za druhé, automobilový průmysl, který tvoří 10 % německého HDP, se potýká s přechodem na elektromobily. Firmy jako Volkswagen nebo Bosch snižují výrobu a ruší desítky tisíc pracovních míst. Problém je v tom, že my Češi dodáváme součástky – od brzdových systémů po elektroniku. Pokud Němci nekupují, my neexportujeme.

Třetím bodem krize je stagnující růst hrubého domácího produktu. Německo čeká v roce 2025 nárůst HDP jen o 0,3 %, což je nejméně v Evropě. To znamená, že firmy neinvestují, nespolupracují a nespoléhají na zahraniční partnery.

Jak se to dotýká nás?

Česko je největší exportní partner Německa – do této země míří 31 % našeho vývozu. Pokud tam klesá poptávka, průmyslová výroba u nás zpomaluje. Už v roce 2024 se to projevilo: Průmyslová výroba klesla v listopadu o 2,7 %, což je nejhorší výsledek od koronavirové pandemie.

První obětí jsou dodavatelé do automobilového průmyslu. Firmy z Moravskoslezského nebo Jihomoravského kraje, které vyrábějí díly pro Škodu nebo BMW, ztrácejí zakázky. A to není jen o malých firmách; i giganti jako Škoda Auto musejí snižovat výrobu.

Druhým problémem je energetická krize. Německo zdražuje elektřinu, což se promítá i do cen pro české firmy. Energeticky náročné obory, například hutnictví nebo chemie, čelí zvýšeným nákladům, které je nutí zvyšovat ceny nebo přestavovat výrobu.

Co čeká české firmy?

Německá krize otevírá i nové příležitosti, ale jen pro ty, kteří jsou připraveni.

Němečtí konkurenti krachují – v roce 2024 zkrachovalo 56 automobilových firem, což je nejvíc od pandemie. Silné české firmy jako Linet (výrobce nemocničních lůžek) nebo VCHD Cargo (logistika) už kupují německé společnosti za nízké ceny.

Zatímco elektromobily stagnují, železniční doprava nebo energetika nabízejí šance. České firmy se zaměřují na modernizaci infrastruktury – například dodávky pro německé železnice.

Proč má Česku končit blahobyt?

Německá krize zpomaluje růst celého regionu. Pokud největší ekonomika EU stagnuje, celá Evropa zpomalí. Pro Čechy to znamená nižší mzdy, vyšší nezaměstnanost a vyšší ceny.

Průměrný Čech pocítí dopady nejvíc v nákladech na bydlení. Energie, potraviny nebo služby zdraží kvůli inflaci – a to i přesto, že česká inflace klesá.

Co bude dál?

Německá krize není jen německým problémem. Je to varování pro celou Evropu; závislost na jednom trhu a ignorování strukturálních problémů může vést ke globálnímu kolapsu. Pro Česko je tak klíčové nečekat na pomoc z Bruselu, ale aktivně hledat nové cesty.

Ať už jde o akvizice v Německu, rozvoj udržitelných technologií nebo posílení vztahů s Asií, řešení existuje. Jen je potřeba nebát se riskovat a nečekat, až se krize vyřeší sama. Jak řekl český velvyslanec v Německu Jiří Čistecký: „Pro silné české firmy je to jedinečná šance – Německo potřebuje partnery, kteří mu pomohou vstát z krize.“

Takže ano, blahobyt končí – ale jen pro ty, kteří se nezmění. Pro ty, kteří reagují, inovují a hledají nové trhy, je to zřejmě začátek nové éry.