Vzorky hornin z Marsu se chystají na planetu Zemi! Hrozí invaze mimozemských mikrobů?
NASA plánuje svou vůbec první misi, při níž přiveze na Zemi hlínu a horniny z Marsu! Než k této významné události dojde, musí nejprve vesmírná agentura přesně vyřešit, jak ochránit naši planetu, uvádí to web npr. Nabízí se tedy otázka, co a do jaké míry nás může ohrozit?
Mít vzorek horniny z Marsu tady na Zemi by umožnilo vědcům provádět vyčerpávající laboratorní testy a hledat důkazy o tom, zda byl tento chladný, drsný, skalnatý svět kdysi obyvatelný a možná i obydlený. Pro vědce je to dlouholetý sen. Mohlo by to také ale znamenat riziko invaze mimozemských mikrobů.
O takové misi se mluví už desítky let a její uskutečnění bude stát miliardy dolarů. Přesto Peter Doran, geolog ze Státní univerzity v Louisianě, který se zabývá životem v extrémních prostředích, říká, že nikdo ještě přesně nepromyslel, jak s marťanskými vzorky naložit. Nabízí se otázky typu: Jak zadržet případné mikroby? Nebo jaké specifické vlastnosti potřebuje zabezpečená laboratoř, ve které budou horniny umístěny? Plán přistát počátkem roku 2030 na testovací střelnici amerického letectva v Utahu s kosmickou lodí s marťanskými vzorky se probírá ze všech stran.
Horniny z Marsu s sebou nesou rizika
Až donedávna se vědci příliš nevěnovali detailům zařízení pro návrat vzorků, protože si mysleli, že k tomu nedojde. Nyní se však zdá, že se toto úsilí rozjíždí rychle: představitelé NASA spolupracují s Evropskou kosmickou agenturou a plánují vyslání sady návratových sond již v letech 2027 a 2028. Vozítko na Marsu zkoumá starobylý kráter, ve kterém zřejmě kdysi byla voda. Byl tam také život? Kritici tvrdí, že marsovské horniny s sebou nesou rizika.
Bezpečnost především
Představitelé NASA připravují plán bezpečného sběru vzorků: Na Marsu by přistála kosmická sonda, která by na oběžnou dráhu kolem planety vypustila kontejner plný dříve odebraných vzorků hornin. Po navedení na oběžnou dráhu by tento kontejner mohl být pohlcen dalším kontejnerem – jako když velká ryba požírá malou rybu – aby se uvnitř udrželo vše, co se dotklo Marsu. Poté by byl zapečetěn a pečeť by byla tepelně sterilizována.
To je však technicky náročné, protože vědci chtějí také udržet vzorky hornin v chladu, jako tomu bylo na Marsu. Vydezinfikovaná nádoba by pak putovala do další nádoby, která by byla rovněž utěsněna a vložena do vozidla pro vstup na Zemi. Toto vozidlo by nakonec přistálo v poušti v Utahu. Přesto někteří pozorovatelé považují tento návrh za znepokojivý.
V průběhu let prý zvážilo riziko návratu vzorků z Marsu několik vědeckých odborníků a všichni se shodli na tom, že potenciální nebezpečí je velmi nízké. Přesto NASA nechce šetřit opatrností a cokoliv, co přišlo do přímého kontaktu s Marsem, bude před návratem zneškodněno nebo sterilizováno.
Jim Bell, planetární vědec z Arizonské státní univerzity, který je členem týmu Perseverance říká, že se neobává možnosti, že by se jakékoliv marťanské zárodky smíchané s horninami mohly dostat do životního prostředí a způsobit problémy nebo nemoci, přestože se toho pravděpodobně obává mnoho fanoušků sci-fi. Peter Doran zase říká toto: „Myslím, že je velmi malá pravděpodobnost, že na povrchu Marsu něco žije, ale určitá možnost tu je.“
Dle názoru Jima Bella by bylo hlavním nebezpečím (při prasknutí nebo úniku) kontaminování vzácných marťanských vzorků pozemským materiálem. Proto bude pravděpodobně nutné vzorky otevřít ve špičkovém zařízení, které dokáže napodobit prostředí a atmosféru Marsu.
Zvláštní dodávka z Marsu – co na to veřejnost?
Přestože je povrch Marsu v současné době suchý, velmi chladný a vystavený prudkému ultrafialovému záření, Peter Doran říká, že je stále možné, že si mikrobi mohou zajistit existenci ve stíněných dutinách a dírách nebo pod prachem. „Tato možnost není nulová“, říká Doran.
„Rozhodně musíme zaujmout postoj ochrany Země, přinejmenším při prvních misích, dokud nebudeme vědět, co tam je,“ dodává vzápětí.
Jak se zjistilo, veřejnost nevnímá biologická rizika spojená s misí na návrat vzorků z Marsu jako velké riziko v porovnání s jinými technologickými a environmentálními riziky a nebezpečími, jako jsou jaderné technologie, potravinová rizika a úbytek ozonové vrstvy.
Tato informace však byla zjištěna na základě studie učiněné v 90. letech minulého století. Je možné, že v dnešní době by se na celou věc lidé dívali jinak díky pandemii koronaviru?
Zdroj: npr.org
