Vymře lidstvo nebo ještě stihneme zatáhnout za záchrannou brzdu?

Dopady změny klimatu se projevují prudkým nárůstem teplot, silnějšími hurikány, intenzivnějšími povodněmi a delšími a silnějšími lesními požáry. V článku na livescience.com vědci varují, že ignorování klimatických změn přinese lidstvu „nevýslovné utrpení“. Pokud se však situace ještě zhorší, může změna klimatu způsobit, že lidé vyhynou.

Spalování fosilních paliv a další činnosti zvyšují množství skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý a metan, v atmosféře. Tyto plyny zachycují a zadržují sluneční teplo, což způsobuje, že globální teploty rostou a klima se mění mnohem rychleji, než je přirozené. Podle Luka Kempa, výzkumného pracovníka Centra pro studium existenčních rizik na univerzitě v Cambridge ve Velké Británii, je zhoršující se skleníkový efekt pravděpodobně jediným důvodem, který by mohl přímo způsobit vyhynutí lidstva. K tomuto efektu dochází, když se planeta ocitne v nezastavitelné smyčce pozitivní zpětné vazby oteplování a absorbuje více tepla, než kolik ho ztrácí. Za těchto podmínek se oceány planety vypaří a planeta již nedokáže udržet život.

• 

Oteplování planety má řadu negativních dopadů například na zvyšování deficitu vody a tím i na snižování potravinové produkce, uvedl již dříve server Live Science. Podle studie zveřejněné v časopise Climatic Change mohou ztráty v produkci potravin zvýšit počet úmrtí lidí a mohou zapříčinit ekonomické ztráty a sociálně-politickou nestabilitu.

Podle Kempa se na všech velkých událostech hromadného vymírání v historii Země podílela nějaká klimatická změna. Mezi tyto události patří ochlazení během ordovicko-silurského vymírání před asi 440 miliony let, které vyhubilo 85 % druhů, a oteplení během triasovo-jurského vymírání před asi 200 miliony let, které zahubilo 80 % druhů, uvedl dříve server Live Science. 

Podle Přírodovědného muzea v Londýně vědci přesně nevědí, proč neandertálci před zhruba 40 000 lety vyhynuli, ale zdá se, že klimatické výkyvy rozdělily jejich populaci na menší, roztříštěné skupiny, a prudké změny teplot ovlivnily rostliny a živočichy, na které byli odkázáni jako na potravu. Úbytek potravy, způsobený klimatickými změnami, vedl k poklesu porodnosti neandertálců, což pravděpodobně přispělo k jejich vyhynutí, uvedl již dříve časopis Live Science.

• 

Změna klimatu sehrála svou roli i při kolapsu nedávných lidských civilizací. Například 300 let trvající sucho přispělo k pádu starověkého Řecka asi před 3 200 lety. Zmizení neandrtálců a zhroucení civilizací se však nerovná vyhynutí lidstva. Koneckonců, lidé v minulosti přežili klimatické výkyvy i vzestupy a pády mnoha civilizací. Jak se ukazuje, Homo sapiens jsou velmi přizpůsobiví a dokážou se vyrovnat s mnoha různými klimatickými podmínkami, ať už jsou horké, studené, suché nebo vlhké.

Studie zveřejněná v časopise Sustainability identifikovala země, které by s největší pravděpodobností přežily globální kolaps společnosti a zachovaly si život. Vybráno bylo pět ostrovních zemí, včetně Nového Zélandu a Irska. Tyto země by mohly zůstat obyvatelné díky zemědělství, a to díky relativně nízkým teplotám, malé proměnlivosti počasí a dalším faktorům, které je činí odolnějšími. Nový Zéland obstojí se vší pravděpodobností úplně nejlépe díky nízkému počtu obyvatel, velkému množství kvalitní zemědělské půdy a spolehlivé domácí výrobě energie. Takže i kdyby změna klimatu vyvolala globální civilizační kolaps, lidé přežijí alespoň v některých oblastech.

Další důvod, který může způsobit ohrožení lidstva jsou války. Kemp vysvětlil, že důvodem k válkám by mohl být nedostatek důležitých životních zdrojů. „Existují důvody k obavám, že s úbytkem vody se zásadně zvýší hrozba potenciální jaderné války,“ řekl Kemp.

• 

Jinak řečeno, dopady klimatických změn nemusí přímo způsobit vyhynutí lidí, ale mohou vést k událostem, které vážně ohrozí stovky milionů, ne-li miliardy životů. Studie zveřejněná v časopise Science Advances zjistila, že jaderný konflikt jen mezi Indií a Pákistánem, které disponují jen malým zlomkem světových jaderných zbraní, by jen v těchto dvou zemích mohl zabít 50 až 125 milionů lidí. Jaderná válka by také změnila klima, protože hořící města by zaplnila atmosféru kouřem, což by ohrozilo produkci potravin po celém světě a to by přispělo k masovému hladomoru.

Zpráva o úplnému vyhynutí lidstva nezní zrovna pozitivně. Existuje ale důvod k naději. Odborníci tvrdí, že ještě není pozdě na to, abychom se vyhnuli nejhorším scénářům. Jedna z cest je výrazné snížení emisí skleníkových plynů. Pokud budeme ale nadále produkovat emise uhlíku, pocítíme to na zhoršení už tak extrémních projevů počasí. Dočkáme se zaplavení pobřeží po celém světě v důsledku tání ledu a většího tlaku na omezené zdroje. Rostoucí světová populace bude totiž soutěžit o potraviny, vodu a prostor. Budeme-li ale jednat racionálně již nyní, můžeme v blízké budoucnosti černé scénáře alespoň zmírnit nebo zcela zvrátit.

Zdroj: livescience.com