Vědci už umí přepnout biologické hodiny a prodloužit tak život buňky o 80 procent. Přelstili genetické informace, které se podílí na stárnutí

Výzkumnému týmu z Kalifornské univerzity v San Diegu se podařilo přepnout biologické hodiny přelstěním genetické informace, které se podílí na stárnutí buněk, a prodloužit tak délku života o více než 80 procent. Na stárnutí se podílí mnoho faktorů. Některé z nich jsou způsobeny životním prostředím, například kouřením, stravou a znečištěním, ale jiné jsou hluboce zakořeněny ve způsobu, jakým jsou naše buňky naprogramovány. Každá naše buňka funguje jako malá molekulární továrna, která provádí všechny základní procesy, jež naše tělo potřebuje k přežití, jak píše server Newsweek.

Problémem je, že při těchto chemických reakcích mohou vznikat také odpadní produkty, které se časem hromadí a mohou poškodit naši DNA a další buněčné komponenty. Nakonec mohou tyto poškozené buňky začít produkovat záněty nebo se změnit v rakovinné nádory. V důsledku toho si naše tělo vyvinulo naprogramované metody, jak tyto buňky vypnout dříve, než mohou způsobit nějaké problémy. Ve studii Kalifornské univerzity publikované v časopise Science použil výzkumný tým vedený postdoktorandem Zhenem Zhouem jako model procesu stárnutí kvasinkové buňky.

Studie ukazuje, že do kvasinkových buněk lze zavést nové, modifikované genetické „obvody“, které na relativně dlouhou dobu oddálí stárnutí. V kvasinkách je stárnutí buněk řízeno genetickým přepínačem, který způsobuje buď fragmentaci buněčného stroje na tvorbu bílkovin, nebo dysfunkci buněčných mitochondrií. Kterákoli z těchto cest vede ke konečnému zániku buňky a je většinou náhodné, která z cest zhoršování stavu je vyvolána.

Genetický spínač, který tyto cesty zprostředkovává, je řízen dvěma molekulami: jednou, která řídí buněčné stroje pro produkci bílkovin, a druhou, která souvisí s funkcí mitochondrií. V normální buňce se tyto molekuly navzájem potlačují, takže přítomnost jedné z nich brání produkci druhé. Jak se zvyšuje koncentrace jedné molekuly, koncentrace druhé klesá, až je nakonec buňka nucena podřídit se jedné z cest zhoršení.

Studie však vytvořila nový genetický obvod, který buňkám umožňuje oscilovat mezi vysokými hladinami každé z těchto molekul, což jim brání podlehnout jedné z cest souvisejících se stárnutím. Tyto modifikované buňky žily o 82 % déle než ty, do kterých se nezasahovalo, což svědčí o zvýšení dlouhověkosti. Přestože tato studie byla provedena na malé jednobuněčné houbě, výsledky poskytují důkaz konceptu, který by mohl být aplikován na lidské buňky. Ve skutečnosti existuje mnoho buněčných drah v kvasinkových buňkách, které se objevují i v lidských buňkách.

Lidské buňky mají více linií s mnoha vzájemně propojenými smyčkami zpětné vazby. Důležité však je, že ke studiu a úpravě drah v obou organismech lze použít stejné/podobné techniky. Toto přeprogramování buněk není rychlým řešením stárnutí, které by mohlo znamenat nesmrtelnost, ale mohlo by být využito k oddálení nástupu nemocí souvisejících s věkem. Reálným cílem by bylo snížit riziko rakoviny cukrovky 2. typu a dalšími nemocemi souvisejícími s věkem u zdravých jedinců.

Zdroj: newsweek.com, science.org, redakce