11. 4. 2023 9:00

Vědci objevili v nitru Země prastaré oceánské dno, které obklopuje zemské jádro

Pomocí nedávno vyvinuté metody seismické analýzy se vědcům podařilo objevit neobvyklou povrchovou stopu pocházející z počátků naší planety. Byla nalezena v hloubce 2 900 km, píše web Geology.

Jak upozorňují vědci z Alabamské univerzity, absolutní změna fyzikálních vlastností (např. teploty, hustoty a viskozity) mezi pláštěm a jádrem je větší než mezi pevnou horninou a vzduchem. Proto je hranice zemského jádra a pláště místem neobvyklých jevů, které nelze pozorovat nikde jinde. Zároveň je velmi obtížně zkoumatelné, a proto mnoho hypotéz zůstalo po desetiletí nevysvětleno. Nedávná studie publikovaná v časopise Science Advances představuje velmi zajímavý objev.

Vědci pod vedením po tři roky prováděli seismické průzkumy v Antarktidě. Seismické senzory sbírající data vedly ke zjištění, že téměř po celé délce hranice mezi spodním pláštěm a jádrem se nachází to, co vědci nazývají ULVZ (ultralow velocity zones). Existence této zóny naznačuje, že materiál je zde hustší než horniny zemského pláště. Vědci se domnívají, že se zde může nacházet dávná oceánská kůra.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Earth with clouds above the African continent — Foto: NASA/Unsplash

Vědci se domnívají, že oceánská kůra mohla být subdukcí „vtažena“ pod povrch až k hranici zemského pláště. Jedná se o proces vtahování nebo zatlačování jedné litosférické desky pod druhou. Jedná se o poměrně běžný jev, který se dnes pravidelně vyskytuje mimo jiné v okolí Chile, Peru nebo Aljašky. Lze si jej představit tak, že se oceánská deska zasune do zemské kůry a pláště poté, co se o ni otře „těžší“ kontinentální deska. Díky tomu se zemská kůra neustále „vyměňuje“, zatímco poloměr Země zůstává nezměněn.

Vědci z Alabamské univerzity velmi podrobně popsali modely, které použili k analýze seismických dat. Pomocí těchto modelů se jim podařilo určit mnoho podrobností o „subdukční“ oceánské kůře. Určili jak její tloušťku, tak její mocnost, která se ukázala být místy pětkrát větší než Mount Everest. Výzkum dopadu takových objektů na zemský povrch stále pokračuje. Se vší pravděpodobností tato a podobné kůry ovlivňují tepelný cyklus Země a mohou představovat sopečný materiál vyvržený při erupcích.

Zdroj: Geology; Science Advances

Čtěte také