Vědci našli způsob, jak oživit mrtvé orgány
Výzkumný tým z Yaleovy univerzity pod vedením Nenada Sestana popsal v časopise Nature svou techniku částečného oživení všech tělesných orgánů mrtvých prasat. Nové poznatky by mohly otevřít dveře budoucím inovacím v oblasti transplantace orgánů.
Aby naše buňky přežily, potřebují stálý přísun kyslíku z krve. Pokud je průtok krve omezen v důsledku poranění nebo smrti, vede to k rozsáhlým systémovým poruchám a naše buňky během několika minut odumírají.
Může se zdát, že jednoduchým řešením je znovu zavést kyslík do mrtvého nebo odumírajícího orgánu, ale není tomu tak. Když srdce přestane bít, orgány začnou otékat a tento otok vede ke kolapsu cév, které blokují krevní oběh a způsobují poškození tkání. Pokud jde o dárcovství orgánů, je klíčové kompenzovat škodlivé účinky nedostatku kyslíku. Zlatým standardem je odebrat orgány co nejrychleji po smrti a umístit je do tzv. statického chladicího skladu, který je udržuje při životě tím, že zpomaluje jejich metabolické potřeby.
Orgán nelze skladovat donekonečna, protože v určitém okamžiku ztratí svou životaschopnost. Vědci však vyvinuli technologie, jako je normotermická perfuze ex vivo, které udržují orgány v teplém stavu a vyživují je nepřetržitým koktejlem krve a dalších živin. Orgánová perfuze mimo lidské tělo byla dosud úspěšná při obnově jednotlivých orgánů, ale ne pro celé tělo. V předchozím experimentu vědci z Yaleovy univerzity oživili prasečí mozky z poražených zvířat.
BrainEx – napojení cév
Metoda nazvaná BrainEx spočívala v napojení životně důležitých cév na zařízení, které po dobu šesti hodin čerpalo specializovanou tekutinu obsahující syntetický hemoglobin, živiny, jako je glukóza, antibiotika a další léky, které zabraňují srážení krve a odumírání buněk. Vědci zjistili, že nervová tkáň ožila, i když ne vědomě, ale buňky neodumřely, strukturálně se nerozpadly a fungovaly, jako by nebyly mrtvé. Výsledky tým povzbudily, a tak upravil BrainEx pro celé tělo a novou metodu nazval OrganEx.
Vzali šest mrtvých prasat, nechali jejich těla hodinu po smrti a pak do některých prasat šest hodin pumpovali speciální tekutinu. Aby vědci porovnali účinnost OrganEx s jinými technikami, připojili některá prasata k systému mimotělní membránové oxygenace (ECMO), který v podstatě recirkuluje vlastní krev prasat, ale s přísunem čerstvého kyslíku.
Nejenže OrganEx dokázal lépe cirkulovat kyslík a krev a zvrátit rigor mortis než ECMO, ale tkáně v orgánech, srdci, plicích, játrech, ledvinách a slinivce zůstaly neporušené, buňky neodumíraly a velké množství buněk přijímalo glukózu, což svědčí o jejich metabolické aktivitě. Podle výzkumníků funguje OrganEx díky souhře několika farmakologických a technologických přístupů. Není však jasné, jak dlouhodobé jsou přínosy léčby.
Kvůli etickým předpisům nemohli výzkumníci z Yale provádět delší studie na tělech prasat, ale odebrali vzorky mozkové tkáně a zjistili, že i po dvou týdnech chlazení v Petriho misce se buňky ošetřené OrganExem zdály být stále živé. Zatím se jedná pouze o ověření konceptu a je třeba provést další výzkum, než bude možné tuto metodu aplikovat na člověka. Je třeba prozkoumat mnohem více podrobností, abychom zjistili, do jaké míry poškození způsobené nedostatečným průtokem krve narušuje různé druhy orgánů.
Zdroj: inverse.com, nature.com
