Umělá inteligence nám do roku 2030 pomůže stát se biologicky nesmrtelnými, tvrdí odborník na dlouhověkost
Podle Josého Luise Cordeira jsou stárnutí a smrt nemocemi, které lidstvo s pomocí umělé inteligence dokáže porazit do roku 2030.
Stane se umírání na stáří jednou z mnoha nemocí, které bude lidstvo schopno vyléčit? Ačkoli jsou názory na toto téma různé, venezuelský futurista José Luis Cordeiro se domnívá, že – navzdory všeobecnému přesvědčení – stárnutí a smrt nejsou nevyhnutelné události. Princip známý jako úniková rychlost dlouhověkosti označuje teoretický okamžik, kdy technologie bude schopna prodloužit délku života rychleji než stárnutí. Jinými slovy, i kdybychom zestárli o jeden rok, naše délka života by se prodloužila nejméně o další, píše portál Cointelegraph.
David Wood, Cordeirův kolega, předpovídá, že tento klíčový okamžik nastane kolem roku 2040. George Church, profesor z Harvardu, spekuluje o roce 2037. Cordeiro se však domnívá, že únikové rychlosti dlouhověkosti bude dosaženo mnohem dříve, již v roce 2030. „Pokud se dožijeme roku 2030, budeme moci žít v podstatě věčně, protože každý rok nám přibude další rok života. Lidé si zatím neuvědomují, že stárnutí je léčitelná nemoc a že za 20 let ji budeme schopni porazit,“ říká Cordeiro.
Wood věří, že do roku 2045 budeme schopni zvrátit stárnutí pomocí omlazovacích terapií na buňkách a orgánech: budeme skutečně schopni rozhodovat o svém biologickém věku. Umělá inteligence výrazně rozšířila naše možnosti analýzy lidského genomu, abychom pochopili klíčové složky dlouhověkosti. V lidském těle a v tělech dalších tvorů na Zemi již existují nesmrtelné buňky, které nikdy nestárnou. Podle Cordeira, pokud bychom dokázali odhalit jejich tajemství, bylo by možné porazit smrt.
„Do roku 2045 se smrt stane nepovinnou.“
Cordeiro, člen Světové akademie pro umění a vědu a člen správní rady projektu Milénium, studoval na MIT a získal doktorát na Univerzitě Simona Bolívara. Své teorie vyložil v knize Smrt smrti z roku 2023, kterou napsal společně s Woodem. Kniha analyzuje nedávné pokroky v oblasti umělé inteligence, regenerace tkání, léčby kmenovými buňkami, vytváření umělých orgánů a genetické terapie. Podle futuristy Raye Kurzweila kniha jasně vysvětluje, jak bychom mohli brzy dosáhnout únikové rychlosti dlouhověkosti, abychom mohli žít věčně.
Koncept biologické nesmrtelnosti přirozeně vyvolává mnoho kontroverzí. Mnozí se domnívají, že je to čirá fantazie, zatímco jiní jsou představou věčného života zděšeni. „Mluvíme o možnosti nezemřít, pokud nechceme. Do roku 2045 se smrt stane nepovinnou,“ vysvětluje Cordeiro.
Pokud vám to všechno zní příliš sci-fi, Cordeiro upozorňuje, že mobilní telefony a přistání na Měsíci byly také fantasy koncepty dokud se nestaly skutečností. „Myslím, že jsme velmi blízko dosažení úrovně technologie potřebné k tomu, abychom se stali nesmrtelnými. Víme, že neomezená dlouhověkost je vědecky možná. Dnes máte naprosto stejný genom, jako když vám bylo 10 let a jako když vám bude 60 let. Pokud tedy genom zůstane identický, co způsobuje stárnutí?“
Telomery, telomeráza a dlouhověkost
Cordeiro vysvětluje, že ačkoli existuje asi tucet příčin stárnutí, jednou z nejdůležitějších je zkracování telomer. Pravděpodobně jste již slyšeli, že buňky v lidském těle se vyměňují v průměru každých sedm let. Ve skutečnosti to tak úplně neplatí, protože 30 bilionů buněk v našem těle se vyměňuje velmi různou rychlostí. Některé neurony a srdeční buňky vydrží celý život, kožní buňky mohou vydržet několik týdnů, zatímco buňky tvořící sliznici žaludku se vymění během pěti dnů.
Buňky však mají jakýsi vestavěný časovač, nazývaný Hayflickův limit, pojmenovaný po vědci Leonardu Hayflickovi, který v roce 1961 zjistil, že lidské buňky se mohou dělit pouze 40 až 60 krát. V té chvíli se dostávají do fáze stárnutí. Senescence je regulována telomerami na konci každého chromozomu, které se s každým dělením zkracují, dokud se buňka nemůže dále dělit. Některé buňky – například kmenové a nádorové – však mají mechanismy, které udržují délku jejich telomer v nezměněné podobě, a mohou se proto dělit donekonečna.
„Nesmrtelnost už v přírodě existuje.“
Rakovinné buňky produkují enzym telomerázu, který způsobuje neustálý růst telomer. To umožňuje rakovině pokračovat v dělení, dokud nezabije organismus. „Jedná se o biologicky nesmrtelné buňky,“ vysvětlil Cordeiro a dodal, že biologicky nesmrtelné jsou také reprodukční buňky, které produkují spermie u mužů a vajíčka u žen. „Máme tedy dva typy buněk. Somatické buňky, které tvoří 99,9 % těla. A velmi malou část zárodečných buněk. Ty druhé nikdy nestárnou, protože dělají to, co dělá rakovina, produkují telomerázu a pokračují v dělení donekonečna.“
V přírodě se Turritopsis Dohrnii – známá také jako Nesmrtelná medúza – dokáže vrátit do své polypové podoby a začít svůj životní cyklus znovu s novými buňkami. „Takže víme, že nesmrtelnost už v přírodě existuje, a já jsem inženýr. Potřebujeme jen umět zopakovat to, co se děje v přírodě, ale lépe a v celém těle.“ Podle Cordeira jsme téměř na prahu pochopení, jak tento inženýrský problém vyřešit.
Japonský vědec Shinya Yamanaka, nositel Nobelovy ceny za rok 2012, objevil geny, které řídí stárnutí, a dokázal omladit některé buňky. Yamanaka dokázal přeměnit dospělé kožní buňky na kmenové. V roce 2020 publikoval harvardský profesor David Sinclair v časopise Nature studii, v níž ukázal, jak dokázal přeprogramovat buňky sítnice tak, aby znovu omládly, a zvrátil tak ztrátu zraku související s věkem.
Umělá inteligence v medicíně
Lidský genom se skládá ze tří miliard párů bází DNA uspořádaných do 23 párů chromozomů; existuje přibližně 23 000 genů. Analýza takového objemu dat u jediného člověka by byla titánským úkolem, nemluvě o znásobení této zátěže pro všechny jedince na Zemi.
Umělá inteligence však dokáže tyto obrovské soubory dat projít v relativně krátkém čase, což nám umožní porovnat výsledky s genomy různých savců a pochopit, proč se myši dožívají 2 let, lidé 90 let a velryby 200 let.
Cordeiro je konzultantem projektu Rejuve, který využívá umělou inteligenci k analýze genů „metuzalémských mušek“, vyšlechtěných tak, aby žily pětkrát déle než běžné ovocné mušky. Vzhledem k tomu, že lidé sdílejí s muškami přibližně 60 % genomu, tým doufá, že najde odpovědi, které bude možné aplikovat i na člověka. Již se mu podařilo získat potenciální léčbu Alzheimerovy choroby.
Dalším příkladem je AlphaFold společnosti Google DeepMind: umělá inteligence, která dokáže předvídat, jak vznikají proteiny. To má obrovský význam pro pochopení nemocí a objevování nových léků. Taková technologie byla použita během pandemie k lepšímu pochopení biologie viru, což pomohlo navrhnout účinnou léčbu a vakcíny: „Mělo se za to, že lidem bude trvat staletí, než zjistí, jak se vytvářejí proteiny. Umělá inteligence to dokázala překvapivě rychle. […] Umělá inteligence nám pomůže pochopit všechny nemoci, najít sloučeniny, které nám umožní žít déle a déle, a také objevit genetický základ samotného stárnutí.“
„Nanoboti nám vyčistí cholesterol v krvi a plak v mozku.“
Cordeiro je fanouškem Kurzweilových Tří mostů k nesmrtelnosti. Prvním mostem jsou naše současné lékařské znalosti, které jsou založeny na zdravém životním stylu, preventivní medicíně a biotechnologiích. Podle Cordeira se chystáme překročit druhý most, biotechnologickou revoluci zaměřenou na pokročilou regenerativní medicínu a genetické a tkáňové inženýrství. Třetí hypotetický most je založen na konceptu singularity, tj. okamžiku, kdy se technologický růst stane exponenciálním: předpokládá budoucnost, v níž budou naše těla opravována nanoboty a naše mysl se spojí s umělou inteligencí, což posílí naše schopnosti.
„Tito nanoboti nám vyčistí cholesterol v krvi a plak v mozku. Propojí náš mozek s cloudem,“ vysvětlil Cordeiro. „Umělá inteligence je klíčová.“ Ačkoli jsou nanoboti populárním prvkem science fiction již od 90. let 20. století, doposud vědci ještě nedošli tak daleko, aby vynalezli nanočástice a nanomateriály.
Digitální nesmrtelnost do dvou desetiletí
Transhumanisté, jako je Cordeiro, věří, že lidé by se mohli stát digitálně nesmrtelnými do dvou desetiletí tím, že nahrají svou mysl do cloudu: „Myslím, že jakmile se staneme superinteligentními, překonáme lidský stav, budeme mít neomezenou paměť, neomezené výpočetní schopnosti, neomezené komunikační schopnosti.“
Ačkoli se koncept nahrávání mentálních dat může zdát absurdní a v některých ohledech dokonce děsivý, transhumanisté tvrdí, že se skutečně může jednat o další fázi lidské evoluce. „Samozřejmě, že překonáme své lidství. To je dobře, není důvod se bát.“ Cordeiro vysvětluje, že lidstvo existuje jen proto, že se šimpanzi během statisíců let vyvinuli v něco jiného. Proto bychom se neměli bát udělat další krok. „Myslím, že se staneme něčím jiným, něčím lepším, chytřejším, déle žijícím a šťastnějším. Takže jsem pro to.“
Zdroj: Cointelegraph