Stačí jedna mina a z obrněného vozidla je kus šrotu. Poláci ale ví, jak tomu zabránit

Dne 4. března 2003 byli dva polští vojáci z pluku speciálního komanda zabiti výbuchem miny během hlídky. Nástražná mina nastražená kosovskými Albánci zcela zničila jejich vozidlo. Díky vybavení, které mají vojáci k dispozici, mohou dnes z podobných nehod vyváznout bez úhony. Jak nová vozidla chrání zdraví a životy svých posádek?

Minová past, která Poláky zabila, pro ně nebyla určena. Její tvůrci – Albánci žijící v Kosovu, kteří se zabývali pašováním – s největší pravděpodobností připravovali útok na makedonské pohraničníky. Některé zdroje uvádějí, že cílem nebyli lidé, ale samotná silnice, jejíž zničení mělo ztížit hlídání pohraničních oblastí.

Bohužel polská hlídka – čtyři vojáci a tlumočnice – jedoucí obyčejným vojenským Honkerem, narazila na připravený náklad. Jedná se o obyčejné terénní vozidlo bez pancéřování a řešení, které by zvýšilo šance cestujících v případě výbuchu. Následky výbuchu byly tragické – seržanti Paweł Legencki a Piotr Mikułowski tehdy zahynuli, jak píše server Polska Zbrojna.

Honkery, běžné před 20 lety, jsou v polské armádě stále ve službě, ale postupně jsou vyřazovány. Jejich úkoly přebírají jiná vozidla. V případě hlídkových vozidel se jedná o techniku, která je mnohem lépe připravena na střet s minami.

Existuje velká šance, že jejich posádky vyváznou z výbuchu miny možná lehce potlučené, ale živé a bez vážných zranění. Jak je to možné?

Protiminová vozidla z Jihoafrické republiky

Vše začalo před více než půl stoletím v Jihoafrické republice. Jihoafrická republika tehdy podporovala postkoloniální rhodéské úřady bojující proti komunistickým partyzánům podporovaným Sovětským svazem.

Jedním z hlavních problémů se ukázalo být rozsáhlé používání min. Pokusy o jeho vyřešení probíhaly pomocí improvizovaných konstrukcí na zesílení běžných vozidel, ale skutečný průlom přinesla až přestavba slavného Volkswagenu T2.

Ikonická okurka, považovaná po celém světě za jeden ze symbolů mírumilovných hippies, byla v rukou jihoafrických inženýrů proměněna k nepoznání – připomínala pancéřovou vanu vztyčenou na kovovém rámu, jehož tvar znemožňoval najít známou siluetu Volkswagenu.

Podvozek byl také upraven tak, aby se snížil přítlak kol na zem – záměrem bylo, aby vozidlo neiniciovalo výbuch protitankové miny obsahující zvýšenou výbušnou náplň. Zajímavým prvkem vozidla byly vnější kruhové podpěry, které měly chránit kabinu v případě převrácení vysokého stroje.

Konstrukce byla nazvána Leopard, bylo jich vyrobeno asi 750 a vysláno na hlídku do Rhodesie. Nápad se ukázal jako trefa do černého: z více než 70 incidentů s minami Leopard bylo zaznamenáno úmrtí člena posádky pouze šestkrát. Zrodil se tak zcela nový typ vojenského vozidla. Tehdy se mu říkalo Mine Protected Vehicle (MPV).

Myšlenka vyzkoušená na Leopardu vyústila v řadu stále lepších jihoafrických protiminových vozidel. Na základě nasbíraných zkušeností vojáků byly vyvinuty stroje jako Puma, Crocodile, Hyena a Bosvark.

Byly stále lepší a lepší, chránily své posádky a zároveň utvářely soubor řešení, která se postupem času stala kánonem pro konstruktéry protiminových vozidel, dnes známých jako MRAP (Mine Resistant Ambush Protected).

MRAP – moderní protiminová vozidla

Po dlouhou dobu se jednalo o výklenkové vybavení. Až v 21. století a ve válkách vedených USA v Iráku a Afghánistánu, kde hlavní hrozbou pro vojáky nebyl nepřítel, ale IED – improvizované výbušné zařízení.

Aby vozidla přežila střet s nimi, začala se stavět podle konstrukcí vyzkoušených před lety v jihoafrické vojenské technice, jako je například vozidlo Casspir. Jejich společným znakem je zesílené dno korby ve tvaru písmene V, které umožňuje rozptýlení energie výbušniny, jak píše server Army.

Jedná se o kolová vozidla. V případě pásové trakce může i malý výbuch způsobit přetržení pásů, kdy ztráta kola, zejména u vícenápravových souprav, nemusí nutně vést ke znehybnění vozidla. Dobře to ilustruje například video ukazující ukrajinské vozidlo BTR-4 Bucefal po najetí na minu.

Charakteristickým rysem je také velmi vysoké odpružení – kabina a klíčové komponenty jsou vyvýšeny co nejvýše. Tím se snižuje stabilita a vozidlo se stává snadnějším cílem, ale zároveň se posádka fyzicky vzdaluje od zdroje nebezpečí.

Současně i přes své obvykle velké rozměry a hmotnost nenabízejí protiminová vozidla uvnitř kabiny mnoho prostoru, což je mimo jiné způsobeno robustním pancéřováním a šikmým tvarem boků a dna vozidla.

Velmi důležité jsou také různé typy absorpčních potahů, které vyplňují interiér kabiny, a především konstrukce sedadel posádky a výsadkového vozidla. Ta nejsou připevněna k podlaze, ale jsou zavěšena na stropě, aby se energie výbuchu nepřenášela na těla lidí. Tato sedadla mají také často speciální opěrky pro nohy, aby se nohy vojáků nedostaly do fyzického kontaktu se spodní částí vozidla.

Výsledkem těchto předpokladů je specifická konstrukce vozidel MRAP, která se vyrábějí v několika třídách lišících se velikostí, hmotností a odolností proti minám. Příkladem je 300 vozidel Cougar, která Polsko zakoupilo od Spojených států.

Proč jsou moderní vojenská vozidla vysoká?

Podle podobných principů jsou konstruována i další současná vojenská vozidla – i když s jinak rozloženými prioritami. V Polsku k nim patří například vozidla Rosomak a Borsuk. V případě bojového vozidla pěchoty Borsuk dosáhli polští konstruktéři při nízké hmotnosti vozidla velmi vysoké odolnosti proti minám. Podle civilního analytika Jarosława Wolského je 28tunový Borsuk lépe chráněn proti minám než 55tunové tanky K2 nebo většina ostatních obrněných konstrukcí podobné hmotnosti, jak píše server Tanks Encyclopedia.

Jako nevýhoda moderních vojenských vozidel je často uváděna jejich značná výška. Je pravda, že moderní konstrukce – kolové i pásové – jsou obvykle mnohem vyšší než starý BVP-1, který má ke stropu věže jen 215 cm.

Musí být vysoká právě proto, aby účinně chránila posádku před minami. Výšku si vynucuje potřeba zvětšit prostor mezi posádkou a výsadkovým vozidlem a zdrojem potenciálního nebezpečí.

Rusové u Vuhladaru, kde při postupných útocích uvízli v minových polích položených Ukrajinci, jasně viděli, co se stane, když mina – i malá – exploduje pod nízkým vozidlem navrženým podle starších zásad. Pokus o jejich proražení stál Rusy asi 130 vozidel a stovky vojáků.

Kdyby měli Rusové místo vozidel jako BMP, BMD a MT-LB techniku, jejíž konstruktéři brali vážně ochranu posádek proti minám, mohly být jejich ztráty mnohem nižší.

Zdroj: redakce – autorský článek, tanks-encyclopedia.com, polska-zbrojna.pl, army.mil, Wikipedia