Složka tohoto meteoritu vyvolává zvracení. Odkud se k nám dostaly jeho fragmenty?
Meteorit Lafayette dorazil na Zemi a opustil místo svého původu před miliony let. Z mnoha záhad, které ji obklopují, se jako nejneuvěřitelnější jeví ta, která souvisí s přítomností jistého toxinu v jejím složení.
Lafayette skončil ve sbírce Purdueovy univerzity, ačkoli po 90 let nebylo jasné, za jakých okolností se vesmírný kámen dostal do vlastnictví univerzity ani kdo jí ho dodal. Sběratel meteoritů Harvey Nininger v roce 1935 uvedl, že student Purdueovy univerzity byl svědkem dopadu meteoritu do rybníka, když byl na rybách. Muž vylovil návštěvníka, který pocházel z Marsu, a předal ho své univerzitě.
O několik desetiletí později vědci stále zkoumají meteorit Lafayette a jejich nové poznatky byly zveřejněny v časopise Astrobiology. Áine O’Brienová z univerzity v Glasgow vedla tým, který se snažil tuto záhadu vysvětlit. Důležitým zjištěním o tomto typu objektů bylo, že meteority ponechané po dlouhou dobu začínají zvětrávat a absorbovat pozemské znečišťující látky. To pak snižuje jejich vědeckou hodnotu. V případě meteoritu Lafayette to mohlo být totéž.
Meteorit Lafayette pochází z Marsu a obsahuje deoxynivalenol
Výzkumný tým zahájil výzkum rozdrcením malého vzorku horniny a jeho analýzou pomocí spektrometru. Cílem analýz bylo najít jakýsi chemický otisk spojený s prvky a sloučeninami. Jednalo se především o organické molekuly, které by mohly naznačovat existenci života na Marsu. Výsledek se však ukázal být poněkud odlišný, jak píše server Space.
Místo důkazu mimozemského života vědci identifikovali deoxynivalenol, toxin produkovaný houbou druhu Fusarium graminearum. Vyskytuje se například na rostlinách, jako je kukuřice, pšenice a oves. Po požití deoxynivalenolu dochází u lidí i jiných zvířat k nepříjemným následkům, včetně zvracení.
Protože přítomnost tohoto toxinu, natož hub, je na Marsu nepravděpodobná, rozhodli se vědci otestovat jiné scénáře. Ukázalo se, že houba, která ji produkovala, byla nejrozšířenější v roce 1919, kdy vedla k 10 až 15procentnímu poklesu výnosů plodin ve Spojených státech. A čím byl rozšířenější, tím větší byla šance, že se nacházel v místě, které někdy zasáhl meteorit Lafayette. Vědci analyzovali hlášená pozorování návštěvníků vesmíru, aby zjistili souvislost mezi jejich možným přistáním a přítomností deoxynivalenolu.
Jejich pozornost upoutaly zejména dva takové popisy: 26. listopadu 1919 nad jižním Michiganem a 26. listopadu 1927 nad severní Indianou. Archiváři z univerzity Purdue pak začali hledat v záznamech této instituce černošské studenty, kteří v té době navštěvovali univerzitu. V roce 1921 identifikovali Julia Lee Morgana a Clintona Edwarda Shawa a v roce 1922 Hermana Edwina Fauntleroye – všichni tři začali studovat v roce 1919. Čtvrtý student, Clyde Silance, studoval na Purdue v roce 1927. Zdá se téměř jisté, že jeden z těchto čtyř mužů doručil meteorit z Lafayette na svou univerzitu, čímž vznikla záhada, která se táhne už téměř sto let.
Zdroj: redakce, liebertpub.com, space.com