Slavný statistik spočítal, kdy lidstvo vymře. Zbývá nám údajně 760 let
Nejvíce zarážejícím sporem v současné filozofii vědy je výpočet soudného dne. Tedy matematický vzorec, který dokáže předpovědět, jak dlouho lidstvo přežije. Ten nám dává rovnoměrnou šanci, že se náš druh dočká svého konce během příštích 760 let, píše server Vox.
rincetonský astrofyzik J. Richard Gott předpověděl například i teorii pádu Berlínské zdi. V roce 1969 byl čerstvým studentem fyziky na Harvardu a trávil léto v Evropě. Při návštěvě Berlínské pak řekl svému kamarádovi na základě jednoduchého výpočtu, že Berlínská zeď bude stát ještě nejméně 2 a 2/3 roku, ale ne déle než 24 let. Berlínská zeď padla o 21 let později, což Gotta motivovalo k sepsání metody, jíž na datum přišel.
Ve stati, jíž vydal v roce 1993 v časopise Nature, pak psal o budoucnosti lidstva jako takového a předpověděl 95% šanci, že lidstvo zanikne během 12 až 18 000 let. Udá se vám to široké rozmezí? Mnohým vědcům se zdálo také a Gottovu teorii statistické metodologie napadali.
Byli však i tací, kdo ji přijali a Gott se stal jakýmsi vědeckým věštcem, který úspěšně předpovídal i menší události. Ukazovalo se, že jeho metoda skutečně dokáže předpovědět všechno.
Jak se k tomu dopočítal?
Gottova metoda a příbuzná metoda vyvinutá Carterem a Lesliem proto dodnes inspirují živý proud časopiseckých článků. Gottova metoda si přitom vysloužila označení Koperníkova metoda, podle jména velkého renesančního astronoma, který tvrdil, že Země není středem vesmíru v době, kdy to bylo považováno za nemožné.
Gott se snažil aplikovat Koperníkovu teorii na určité místo v čase, jak se ukázalo právě na příkladu pádu Berlínské zdi. Tuto skutečnost Gott zobrazil jako časový pruh na videu, který má začátek, střed a konec. Minulost přitom dokáže předpověděl budoucnost a odhadnout i budoucí úkony a akce. Pokud jste Berlínskou zeď navštívili v 25procentním bodě časové osy, budoucnost zdi je ještě třikrát delší než její minulost (75 procent je třikrát 25 procent). Pokud byste ji navštívili v bodě 75 procent, pak by před ní byla ještě třetinovou délka trvání oproti minulosti, jak píše server New Yorker.
Takže: Berlínská zeď bude v budoucnu trvat jednu třetinu až trojnásobek jejího minulého trvání. Gott přitom využil poznatku, že v době, kdy zeď navštívil, stále jen osm let. Vypočítal, že nejpravděpodobnější doba trvání zdi v budoucnu se bude pohybovat mezi 8/3 a 8×3 (2,67 a 24) dalšími roky.
Kdy tedy podle něj vymřeme?
Jako ukazatelé slouží čas lidských životů, nikoli roky a úplný chronologický seznam lidstva, tedy všichni, kteří kdy žili nebo budou žít, seřazené podle času narození. A pak podle Gottovy teorie platí toto: Polovina lidí, kteří kdy budou žít, je v první polovině seznamu. Polovina je v druhé polovině. Kam patříte vy? Spíše do první anebo druhé poloviny časové osy?
Lze se zamyslet i nad tím, jestli počet budoucích porodů bude menší, než počet minulých porodů, což bude jistě pravdivé pro lidi v druhé polovině časové osy. Kde se nacházíte vy, je možné určit 50:50. Podle demografických výpočtů je celkový počet lidí, kteří kdy žili, přibližně 100 miliard, tedy 100 miliard lidí se narodilo před vámi. Každý rok se nyní narodí asi 130 milionů lidí, takže by při stejné rychlosti trvalo jen asi 760 let, než by se narodilo dalších 100 miliard lidí.
Toto tvrzení je základem pro to, že existuje 50procentní šance, že lidé do zhruba 760 let vyhynou. Odvrácenou stranou tohoto tvrzení je také 50procentní šance, že přežijeme i po 760 letech, možná i dlouho po této době.
Zdroj: vox.com, newyorker.com, wellcomecollection.org