Radiaci z ruských ponorek odhalí speciální drony, které Norsko umisťuje kolem svého pobřeží
Prvních pět lodí norské pobřežní stráže bude brzy nést drony se senzory schopnými detekovat radioaktivitu v případě jaderné havárie ruských plavidel, informoval web The Barents Observer.
Norsko má obavy ze zamoření radiací a vychází z výroční zprávy zpravodajské služby, která varuje před nehodami ruských zbraňových systémů poháněných reaktory.
„V roce 2019 bylo při vojenských akcích v blízkosti Norska zabito přibližně 25 Rusů,“ uvedl ředitel norské zpravodajské služby Morten Haga Lunde. „Riziko dalších takových incidentů v našem okolí považuji v příštích letech za velké,“ dodal.
Zpravodajská služba připomíná i dvě vážné a utajované ruské jaderné nehody, které v roce 2019 otřásly světem.
Dne 1. července vypukl požár na ruské hlubinné ponorce Lošarik 60 námořních mil (111 kilometrů) od norských hranic. Ponorka v té době pracovala na mořském dně v Motovském zálivu, severně od důležitých námořních základen Severní flotily. Všech 14 námořníků na palubě zahynulo. Lošarik byl poháněný jaderným reaktorem a operoval na přísně tajné misi přímo řízené Generálním štábem ruských ozbrojených sil.
Později 8. srpna téhož roku došlo k vážné radiační havárii ve vodách těsně u námořního raketového testovacího střediska Nenoksa na jižním pobřeží Bílého moře.
Při výbuchu rakety Burevestnik zahynulo pět odborníků Rosatomu. Burevestnik je raketa s jaderným pohonem, kterou v současné době vyvíjejí ruské ozbrojené síly. Malý reaktor má raketě zajistit „neomezený dolet“. Krátce po výbuchu byla v nedalekém městě Severodvinsk se sto devadesáti tisíci obyvateli naměřena silná radiace několikanásobně převyšující povolené normy.
Nedávná studie dospěla k závěru, že prudký nárůst počtu ruských plavidel s jaderným pohonem a lodí s radioaktivními materiály představuje rostoucí riziko nehod. „Do roku 2035 bude ruská Arktida nejaderněji využívanými vodami na planetě,“ píše se v dokumentu zpravodajské služby.
Podle seznamu se dnes v ruské Arktidě nachází 39 plavidel nebo zařízení na jaderný pohon s celkem 62 reaktory. To zahrnuje 31 ponorek, jednu hladinovou válečnou loď, pět ledoborců, dvě pozemní a jednu plovoucí jadernou elektrárnu. V horizontu více než deseti let se odhaduje, že počet lodí, včetně ponorek, a zařízení poháněných reaktory vzroste na 74 se zhruba stovkou reaktorů.
Bezpečnostním rizikem jsou i některé ruské civilní lodě. Například loď s jaderným pohonem Sevmorput, která se pravidelně plaví mezi Dálným východem a Petrohradem podél pobřeží Norska, Švédska, Polska i Finska s nákladem mořských plodů a dalších produktů. Loď je stará 33 let a je v tak špatném technickém stavu, že nemá povoleno vplouvat do všech přístavů mimo Rusko.
Čas od času přivážejí rusk nákladní lodě do přístavu Murmansk také vyhořelé jaderné palivo nebo radioaktivní látky.
Nebezpečí pro Norsko je tedy zřejmé, protože v severní části země žije devět z deseti obyvatel ve vzdálenosti menší než čtyři kilometry od moře.
Zdroj: The Barents Observer