Průlomový objev v boji proti stárnutí vám umožní být zdravý a aktivní i ve vyšším věku
Vědci zkoumající složité mechanismy lidského stárnutí učinili objev, který by mohl vést k prodloužení období dobrého zdraví v pokročilém věku. Výzkum provedený na hlísticích C. elegans (běžný hlíst) ukázal, že zlepšení určité formy signalizace mastných kyselin může výrazně prodloužit jejich život, píše server New Atlas.
Výzkum vedl doktor Meng Wang z univerzity Baylor College of Medicine, který se v posledních sedmi letech zaměřil na vztah mezi dlouhověkostí a lysozomy, což jsou malé váčky nacházející se v buňkách, které jsou zodpovědné za rozklad a likvidaci odpadních produktů.
Vědci se zaměřili na roli, kterou hrají lysozomy při onemocněních souvisejících s věkem, zejména když začnou selhávat. V rámci výzkumu funkce lysozomů a jejich souvislostí se stárnutím začali vědci odhalovat samostatnou funkci těchto center buněčné recyklace, kterou je předávání zpráv o stavu buňky. Patří sem například hladina glukózy a stresu, ale doktor Meng Wang ve své práci zjistil, že sem patří také specifické molekuly proti stárnutí.
Výzkum v roce 2015 ukázal, že jedna z těchto molekul se uvolňuje z lysozomů a je posílána do buněčného jádra, což vedlo k prodloužení života červů C. elegans. Tito červi jsou cenným nástrojem pro výzkumníky zaměřené na stárnutí, protože mají podobný genom a mnoho buněčných drah jako lidé. Studie ukázaly, že vyladění těchto drah může vést k významnému prodloužení života u červů, což je základem pro hledání léčebných postupů proti stárnutí u lidí.
V nejnovější práci Wangová a její tým opět studovali signály pocházející z lysozomů a zjistili, že důležitou roli hraje mastná kyselina dihomo-gamma-linoleová. Protože je tato mastná kyselina produkována lysozomy, spouští řetězovou reakci buněčných zpráv, která prodlužuje život C. elegans. Důležité je, že vědci dokázali zlepšit signalizaci mastných kyselin a účinně tak kontrolovat délku života červů, kterou prodloužili z průměrných 17 na 20 až 25 dní.
Podle týmu tyto signály, které umožňují buňkám „komunikovat“ mezi sebou o stárnutí, ukazují, že lysozomální molekuly mohou hrát důležitou roli při koordinaci stárnutí v celém organismu. Pokusy na červech ukázaly, že ačkoli je signální molekula produkována v tukové tkáni, je přijímána i buňkami v jiných částech těla. „To nám pomáhá pochopit, jak je dlouhověkost regulována na úrovni celého organismu,“ uvedl Wang. Cílem takového výzkumu není prodloužit lidský život na stovky let, ale spíše zajistit, aby lidé prožili poslední roky života ve zdraví a aktivně.
Studie byla publikována v časopise Nature Cell Biology.
Zdroj: newatlas.com, nature.com