Podivné chování zemského jádra. Čínští vědci: vykazuje jemné výkyvy kolem své osy rotace 8,5 roku
Vědci z čínské univerzity ve Wuhanu na základě studia nepatrných změn délky zemského dne a pohybu pólů naší planety zjistili, že zemské nitro a procesy v něm vypadají jinak, než se dosud myslelo. Geologové Yachong An a Hao Ding zjistili, že každých 8,5 roku jádro naší planety „vykazuje jemné výkyvy kolem své osy rotace“. Jedním slovem: kymácí se nebo, jak poznamenávají komentátoři, tančí.
Objev, který čínští vědci učinili o překvapivém chování zemského jádra umožnil zjistit, že sklon mezi vnitřním jádrem (koule z tekutého kovu o průměru téměř 2 500 km) a pláštěm je pouze 0,17 stupně C. To naznačuje, že vnitřní jádro Země je hustší na severozápadní polokouli, což převrací předchozí zjištění na toto téma, píše portál Livescience.
Předchozí měření naznačovala, že tento sklon je mnohem větší (kolem 10 stupňnů), takže nové a k věci dobře zdokumentované údaje by mohly změnit naše chápání fungování nitra naší planety. Je plné aktivity, kterou jen stěží dokážeme pochopit.
Víme, že naše planeta se skládá z vrstev tvořených roztavenými horninami a kovy, které jsou v nižších zónách hustší a těžší. Zmíněné vnitřní jádro je v mnoha ohledech srdcem naší planety. Jak pomalu chladne a roste, uvolňuje teplo, které významně přispívá k jakémusi dynamu ve vnějším jádru. Jedním slovem: dochází k přeměně mechanické energie na magnetickou, která vytváří magnetické pole, jež chrání naši planetu před zářením a slunečním větrem.
Protože se nemůžeme vydat dolů a provádět měření přímo v nitru Země, musíme se spoléhat na nepřímá měření založená na věcech, které můžeme pozorovat na povrchu. Jednou z nich je malá, ale stálá změna délky dne na celé zeměkouli, jejíž příčiny je třeba hledat v nitru naší planety.
Zdá se však, že v jádru naší planety se toho děje mnohem více, než v současnosti chápeme. Jak se naše přístroje a technika zdokonalují, nezbývá nám nic jiného než pokračovat ve zkoumání podivných účinků, které má skrytá aktivita zemského nitra na vnější povrch planety.
Zdroj: Livescience
