Podívejte se na snímky krmící se supermasivní černé díry

Nová studie nejbližší aktivně se živící supermasivní černé díry odhalila, že vyzařuje tento vesmírný fenomén rádiové bubliny, které se rozprostírají na rozsáhlých kosmických územích, když se živí plynem, píše se na webu ScienceAlert.

Doktor Benjamin McKinley z Mezinárodního centra pro radioastronomický výzkum (ICRAR) na Curtinově univerzitě, který studii vedl, řekl, že tento dosud nejkomplexnější snímek ukazuje skutečný rozsah narušení vesmíru způsobeného při krmení supermasivních černých děr. McKinleyho výzkum poskytuje dosud nejlepší snímky nejbližší sousední rádiové galaxie Země, Centaura A, hvězdného systému vzdáleného 12 milionů světelných let, v jehož středu se nachází černá díra.

Snímky pořízené teleskopem Murchison Widefield Array (MWA) v australském vnitrozemí ukazují rádiové bubliny, které vznikají, když se černé díry živí vnikajícím plynem a vyvrhují materiál rychlostí na hranici rychlosti světla. Tyto rádiové bubliny, neboli „laloky“, jak je nazývají radioastronomové, jsou zřejmě 48krát větší než samotná hostitelská galaxie a v současné době se rozprostírají na obloze přibližné délce 16 Měsíců Země položených vedle sebe.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Laloky tvoří disk kolem černé díry. Jak se hmota trhá v její blízkosti na kusy, vytvářejí se na obou stranách disku silné výtrysky, které vyvrhují většinu materiálu zpět do vesmíru, pravděpodobně do vzdálenosti více než milion světelných let.

Podle McKinleye překonává tento výzkum omezení dosavadních studií. „Předchozí rádiová pozorování si nedokázala poradit s extrémní jasností výtrysků a detaily okolí galaxie byly zkreslené, ale náš nový snímek tato omezení překonává,“ poznamenal vědec.

Zdroj: ScienceAlert. com

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026